Fotila jsem pěší zónu a zůstala úžasem stát. Místní malíř pan Kabeláč měl otevřené dveře do galerie a v nich visela krásná zimní krajina a zvala mne k prohlídce. Kdo by odolal.

Již na schodech a v chodbičce na vás dýchne múza. Kolik rozličných motivů od květin, krajin, domů, moře i tajemna. A ze všech obrazů dýchá pohoda, i ten podmračený zimní den má v sobě světlo naděje, které se táhne shora přes celý obraz. A což teprve, když vkročíte do ateliéru.

Obrazy vás vtáhnou do ulic Čáslavi a Kutné Hory a zpátky do léta, do letošního krásného podzimu plného svěžích jásavých barev.
A těmi impresionistické obrazy pana Kabeláče přímo hýří a v jemném souladu vyzdvihují krásy přírody. Když jsem se dozvěděla, že mistr maluje špachtlemi, prohlížela jsem si obrazy pěkně zblízka. A opravdu, jsou zde vidět rozmáchlé tahy špachtle i jemné čáry její hrany a když se podíváte z odstupu najednou z plátna vystoupí motiv v plné své nádheře.

Už se nedivím, že nad nimi nejen já, ale i další návštěvníci v galeriích po celých Čechách stojíme v úžasu. V současné době budou jeho obrazy 15. 12. 2007 na vernisáži obrazů českých krajinářů v Museu „Bellas Artes“ v Caracasu například vedle mistra Chittussiho, za jehož pokračovatele jej ve Venezuele považují …

A již vůbec se nedivím, že byly vybrány obrazy jako Jarní nálada, Zima za humny a U nás doma (Žleby). Ty nemají chybu. Zvláštní kapitolou jsou obrazy s duchovní tematikou a jeho plátna ke křížové cestě přiměla k pokoře i mne materialistu.
Řadu pěkných akvarelů zejména květin má zde i jeho dcerka, která nepadla daleko od stromu a její obrazy jsou také plné pohody.
A co říci na závěr. Snad vydechnout děkuji a odejít s jiskřičkou naděje a s pohlazením duše.