Stovky a možná  i tisíce hodin dobrovolné práce absolvovala za deset let svého působení v Občanském sdružení Střípky Blanka Furáková. Byla jednou z prvních dobrovolnic tohoto sdružení. Pravidelně dochází za opuštěnými pacienty na oddělení dlouhodobě nemocných v sokolovské nemocnici. Již třetím rokem dojíždí také do Domova pro seniory v Dolních Pochlovicích a šestým rokem pomáhá české rodině exulantů z Kazachstánu do rodné vlasti. V pátek večer se stala jedním z pěti dobrovolníků, kteří v sokolovském klášteře převzali Křesadlo. Deník dobrovolnici položil několik otázek.

Když moderátor večera oznámil vaše jméno, byla jste viditelně dojatá. Bylo to velké překvapení?
První reakce byla, že  jsem z toho špatná, protože jsem s tím vůbec nepočítala. Myslím, že ostatní toho udělali mnohem víc než já. Ještě že mě moderátor moc netrápil otázkami. Byla jsem dojatá a zároveň si ocenění velmi vážím.

Proč a kdy jste začala s dobrovolnictvím?
Dostala jsem se k němu před deseti lety právě díky Sokolovskému deníku. Vyšla v něm výzva, ve které vedoucí sdružení Renata Oulehlová hledala lidi, kteří chtějí pomáhat. Tak jsem se přihlásila.

V čem spočívá vaše pomoc ostatním?
Docházím za seniory do sokolovské nemocnice a nyní jezdím za jednou babičkou do Dolních Pochlovic. Při této práci hned vidíte na čem jste. Nedovolím si za ní nepřijít. Když odcházím, vždy se ptá, zda přijdu za týden. Moc se prý na mě těší. Ti lidé jsou vděční, závidí ostatním návštěvy. Některé rodiny nestojí za nic. Senioři se mezi sebou  baví jen o tom, kdo umřel a co bude k obědu. Já si  s nimi povídám například o knihách.

Je to asi psychicky náročná práce?
Jednou o Vánocích jsem s sebou vzala na oddělení dlouhodobě nemocných dceru.  Šly jsme seniorům zpříjemnit svátky, kdy by každý z nich byl radši doma. U třetího pokoje se dcera rozbrečela. Uvědomíte si, co vás možná čeká, a vážíte si každé maličkosti ve svém životě.

Co chystáte se Střípky v nejbližší době a co byste uvítala v Sokolově?
Renata Oulehlová zařídila na 1. května akci v Novém Kostele. Senioři už se těší a my také. Renata je úžasná. Hodně zařídí, sežene, její energie je obdivuhodná. Já osobně bych ji zvolila osobností Sokolova, zasloužila by si to. Všech ve Střípcích si vážím, jsou to lidi, na které se kdykoliv můžete obrátit. V Sokolově jako takovém podle mého názoru chybí hospic. Lidé si zaslouží důstojné dožití.