Barbora Blahutová (74) je z Veselí nad Lužnicí. V 60. letech vystudovala sochařství na Akademii výtvarných umění v Praze, v roce 1966 absolvovala studijní pobyt na Accademia di Belle Arti di Brera v Miláně v ateliéru profesora Marina Mariniho, jehož asistentem byl Alik Cavaliere. Po studiích se zúčastňovala výstav, akcí a soutěží až do roku 1974, kdy emigrovala do západního Německa. V roce 1975 se vrátila do Itálie, kde získala roční stipendium ke studiu na „Istituto Centrale del Restauro" v Římě a po jeho dokončení pracovala jako restaurátorka v římském Národním muzeu. Od roku 1984 žila v lombardské Merate a vystavovala v Itálii, Švýcarsku a Anglii, od 90. let vystavuje pravidelně i v České republice, kam se vrátila po demokratickém převratu. Materiály používá tak, aby dostaly nový osud a hodnotu. Naznačuje tím, jak by se mělo zacházet se světem – citlivě, rozvážně, opatrně a současně odvážně, tedy žensky.

František Svátek (69) se narodil v Táboře. Pracuje jako sochař a restaurátor. Absolvoval Průmyslovou školu jaderné techniky v Praze, Střední uměleckoprůmyslovou školu sochařsko-kamenickou v Hořicích a AVU v Praze, obor sochařství - restaurátorství. V roce 1974 emigroval do Říma, exil však získal v Německu. V roce 1976 se jako stipendista Instituto Centrale del Restauro do Říma vrátil a podílel se na restaurování antických římských fresek a mozaik. Po návratu do Německa se věnoval restaurování kamenných soch a vyučoval sochařské techniky na Universitě v Kasselu a v Centro Europeo per la Conservazione del Patrimonio Architettonico v Benátkách. Od roku 1999 žije opět v České republice. Ve svém díle promýšlí možnosti mobilních objektů s uplatněním meditativně působivé symbiózy kamene a vody – stálosti a proměnlivosti, danosti a náhody. Paralelně s jeho „hydrokinetickými" skulpturami vznikají konstruktivně pojaté „větrné objekty", které autor vyzdvihuje do volného prostoru a nastavuje pohybu větru.

Lenka Březinová (59) pochází z Českých Budějovic, ale od dětství žije v Sokolově, kam se její rodiče přestěhovali. Navštěvovala tu výtvarný obor lidové školy umění pod vedením Antonína Weinfurtera. Vystudovala Střední průmyslovou školu keramickou v Karlových Varech a pak pracovala jako výtvarná návrhářka ve sklárně v Novém Sedle a v propagaci sokolovských dolů, kde pracuje dodnes.
Samostatně vystavuje od roku 1998 v Česku, Německu, Rumunsku a Maďarsku. Subtilnost jejího díla je zcela vzdálená hluku a shonu tohoto světa a zve do svého ticha. Uvádí diváka svým snovým, jemným a křehkým předivem čar do duchovní harmonie.

Výstava potrvá do 7. října. Otevřeno bude denně kromě pondělí vždy od 10 do 18 hodin, vstup je zdarma.