Letos koronavirová krize málem zhatila tradiční mezinárodní festival kresleného humoru. Jak byste ho zhodnotil?

Dlouho jsme váhali, zda ho zrušíme, posuneme na září, nebo to riskneme a zachováme původní termín. Rozhodl to pan starosta Františkových Lázní Jan Kuchař, který zavelel: „Festival bude!“ Letošní ročník hodnotím velice kladně. I to počasí se nad námi letos smilovalo, takže jsme nemuseli řešit žádné stresové situace, kdy nám nateče do techniky voda a přeruší se koncert v polovině a podobně.

Jak se vám daří sehnat tolik vtipů na festival od autorů z 50 zemí světa?

Oslovuji jednotlivé autory, ale i různé spolky kreslířů ze všech koutů světa a hlavně – za těch pět let si to spousta autorů hlídá sama. Přišly vtipy z USA, Brazílie, Kolumbie, ale i z Dálného východu.  

Jak dlouho festival připravujete a co bývá nejnáročnější?

Není to jednoduché, ale už jsme si našli způsob, jak to dělat. Stále pracujeme na zjednodušení a ulehčení práce, aby to nebylo na úkor kvality, což se daří. Letos jsme si zrovna říkali, že jsme to zvládli připravit v rekordním čase. Kompletní příprava festivalu zabere několik měsíců. Od vybírání vtipů, které na Národní třídě rozvěsíme, přes jejich tisk až po instalaci.

Překvapilo vás během letošního ročníku něco? Z čeho jste měl na festivalu největší radost?

Překvapilo mě asi to klidné a slunečné počasí, protože předchozí dva ročníky nám to počasí hodně komplikovalo. A co mě potěšilo? Že se festival mohl uskutečnit a že vše proběhlo tak, jak jsme si naplánovali.

Vtipy z ciziny překládáte?

Přichází z 90 procent bez textů, ale pokud přijdou s texty, tak je nepřekládáme. Po překladu do češtiny často dávají jiný význam nebo nedávají smysl. Takže se překládáním nezabýváme.

Jaké téma bude mít další ročník festivalu? Kdy jejzačnete plánovat?

Pan Ivo Šmoldas, který byl již podruhé porotcem našeho festivalu, prohlásil, že loni bylo na festivalu téma vtipů zdravotnictví a přišel koronavir. Letos bylo téma vlaky a železnice a co se stalo? Nehody. Bojím se optat, jaké téma bude příští rok. A bojím se nějaké vymyslet. 

Kde všude mohou vaši tvorbu lidé vidět? Jaký nejkurióznější vtip jste nakreslil?

Jsem výtvarník se zaměřením na dětskou tvorbu, takže pracuji převážně pro vydavatelství, která se věnují dětským publikacím. Ale kreslím často i takzvaně reklamní tvorbu. Kresby pro různé firmy například formou omalovánek s tematikou vztahující se přímo na činnost firmy a podobně. Vtipy nyní tvořím sporadicky, ale v době koronaviru se rozmohly vtipy právě na toto téma a mně se také několik takových povedlo. Usuzuji ze zájmu lidí na sociálních sítích. Asi nebudu vyjmenovávat všechny časopisy, kam jsem své vtipy nabídl. Prostě všude, kde je kreslený humor, tam mohu být i já. Záleží na redakci, zda zrovna mé vtipy použijí. Kde mé vtipy ale uvidíte pravidelně, je humoristický časopis Tapír, který jsem s kolegou vymyslel a založil. Nyní vychází již třetí rok v tištěné podobě jako dvouměsíčník.

Pořádáte stále kurzy kreslení pravou mozkovou hemisférou?

Ano, ale na Chebsku o tyto kurzy není takový zájem, takže se tomu věnuji výjimečně. Měl jsem v plánu udělat kurz v květnu, ale koronavir tyto plány překazil. V této chvíli zvažuji, zda mám letos vůbec termín kurzu vyhlásit. Problémem je i čas. Kurz je dvoudenní a vždy o víkendu. To mám často různé pracovní povinnosti, a když mám zrovna volný víkend, snažím se ho prožít s rodinou. Ale pokud by někdo měl zájem, tak ať se mi ozve. Kurz kreslení pravou mozkovou hemisférou se od klasického kreslení neliší. Jde o to, že lidem ukážu, jak na to a jak to kreslit jednoduše, aby to mělo správný efekt a tvar. Lidi si totiž často myslí, že neumí kreslit, a po kurzu odcházejí nadšení tím, že jsem je přesvědčil, že to umí. Jen nevěděli, jak na to.

Jak jste se ke kreslení vtipů dostal? A co vás při jejich tvorbě nejvíce inspiruje?

Kreslení vtipů je takzvaná jednoduchá forma kreslení. Není třeba si hrát s detaily, pokud to téma vtipu nevyžaduje, a tak jako začínající výtvarník jsem se logicky upnul na vtipy. Když jsem se na nich vykreslil, tak jsem zkusil štěstí i jako ilustrátor a povedlo se. Náměty vtipů přicházejí opravdu ze života. Vše, co vidím, slyším, nebo dokonce prožiji, si zaznamenám a pak z toho čerpám.