Jak jste se k zájmu o první republiku dostal?

Jak jsem k tomu přesně přišel, popsat neumím, snad jsem se narodil jen v 'jiné době', ale první republika mě provází, co si vzpomínám. Kdybych si měl vybrat historické období, v němž bych chtěl žít, bylo by to právě toto. Jako pro pana Jaroslava Cimrmana bylo jeho dobou 'kdy se lidé učili létat, telefonovat, kdy se tlačili u pokladen prvních kinematografů a kdy to vše se ztrácí v rachotu výstřelů první světové války' (tak to tam, tuším, nějak je) tak i já se možná narodil pro dobu prvního Československa, jen o trochu později. Z dalších mých koníčků bych připomněl historii, se zvláštním přihlédnutím k historii místní, a skauting. Ten je ovšem spíš životní filozofií.

Působíte tedy v nějakém spolku přátel první republiky?

Před několika lety jsem objevil o.s. Klub 1938 Četnickou stanici Habersbirk, poznal jeho zakladatele pány Jiřího Převrátila, PhDr. Vladimíra Bružeňáka, Ing. Josefa Mackeho a řadu dalších znamenitých lidí, osobností a následně se stal členem. Pobyt v tomto klubu, ve spolku výborných a pracovitých lidí tak ovlivňuje moje volnočasové aktivity už po několik let, a doufám, že bude ještě i po léta, ba desetiletí, do budoucna.

Odkdy jste členem?

V klubu jsem, tuším, od roku 2009. Nejprve jako člen na zkoušku (za 1. republiky by to byl například četník na zkoušku), později, když se člověk osvědčí, jako řádný člen. Tak to u nás chodí, taková máme pravidla.

Co všechno k této pro mnohé netradiční zálibě potřebujete?

Člověk k tomu potřebuje hlavně poctivě a intenzivně studovat, aby to, co se snaží dělat, představovat, oprašovat, mělo určitou podobu, hodnotu, aby to bylo co nejvíc pravdivé, až profesionální, přitom elegantní, aby to nebyla parodie, jak se s tím někdy často setkáváme.

Disponujete také nějakými originálními předměty z tohoto období?

Každý z našeho klubu má originálních věcí z období první republiky přehršel. Věci rozličné. Obecné, čistě vojenské, čistě civilní. Sbírková činnost je jednou z přirozeností našeho členstva. Tyto věci nejen sbíráme, ale na akcích, avšak i v soukromém životě, také rádi používáme. A toto sbírání bude asi i jedním z důvodů, proč vzniklo Muzeum bezpečnostních sborů v městě Habartově na Sokolovsku, ačkoli určitě ne důvodem hlavním.

Sídlo máte tedy v Habartově. Působíte s klubem i jinde než v tomto městě?

Již zmiňované Muzeum bezpečnostních sborů využíváme i jako klubové zázemí. Naši členové jsou pak převážně z Karlovarského kraje, ovšem ne všichni. Co se týká činnosti klubu, působí tento opět zejména v Karlovarském kraji. Dokonce jsme za otevření Muzea bezpečnostních sborů získali v anketě ocenění prvního místa 'Kulturní událost Karlovarského kraje roku 2009'. Záběr klubu je však daleko širší, pro intenzivní komunikaci a spolupráci s dalšími podobnými kluby vojenské historie (KVH), ovšem hlavně pro účast a vystupování na celé řadě velkých akcí, podniků, je naším manévrovacím prostorem v podstatě celá Česká republika.

Zmiňoval jste účast na akcích, pořádáte i nějaké vlastní?

Nejrůznější a moc! Naši činnost a naše aktivity lze sledovat na www.habartov.cz Snažíme se šířit povědomí a znalosti o životě v období let 1918 1938, 1939, a později až do roku 1948, prioritně v našem kraji. Jsme však KVH, proto se vše většinou točí kolem bezpečnostních sborů. Těch akcí je tedy opravdu mnoho. Jsou to besedy na základních a středních školách. Jsou to besedy a přednášky pro širokou veřejnost. Jsou to rekonstrukce některých událostí, například přepadení četnických stanic, celnic po projevu Adolfa Hitlera v září roku 1938. Je to účast na velkých bojových rekonstrukcích podobných událostí různě po republice s desítkami až stovkami účinkujících. S tím se pak pojí vyhledávání, mnohdy i oprava a úprava pomníčků našich zavražděných četníků, financů, policistů a vojáků. Následně i konání pietních aktů v těchto místech. Účastníme se řady veřejných podniků, koncertů, benefičních koncertů, plesů. Jsou to i rádoby vtipná vystoupení na masopustech, veřejných slavnostech. Organizujeme také soukromé akce, dobové výcvikové kurzy kurzy v jízdě na ski, cyklokurzy. Akcí, jež pořádáme, je tak rozličná škála, až jsme zjistili, že se v podstatě dále neobejdeme bez organizované přítomnosti ženského elementu. Proto vedle klubu vznikl jako přidružená organizace Masarykův svaz žen sdružující ženy, dámy se zájmem o civilní i vojenskou historii kýženého období.

Už jste zmínil habartovské Muzeum bezpečnostních sborů. Co je v něm k vidění?

Muzeum bezpečnostních sborů představuje četnictvo, státní policii, finanční (pohraniční) stráž, armádu a stráž obrany státu v již zmíněných letech na našem území. Muzeum vzniklo díky spolupráci s městem Habartovem. Panu starostovi a paní ředitelce městského kulturního střediska, avšak i dalším, patří veliký dík za skutečně dobrou spolupráci a velikou podporu v mnoha směrech.

Proč zrovna první republika a bezpečnostní sbory?

Těžká i lehká otázka. První republika představuje pro nás asi jedno z nejzajímavějších a nejvýznamnějších období našeho národa. Já v ní vidím olbřímí odkaz poctivé práce našich předků. Pokus o mírové a zdárné soužití několika národů. Erupci mimořádných osobností v obecném životě, ve vědě, v kultuře, v politice a dalších oblastech. Přesto nejsem žádný snílek s růžovými brýlemi, jenž si nepřipouští, že všechno nebylo tak úžasné, zářné, skvělé, čisté… Dovolím si vypůjčit slova pana Jiřího Kovtuna: „Masarykova republika nevznikla na osamělé hvězdě ve vesmíru, kde se po tisíciletí nic neděje a kde neexistuje otázka příčin a následků. Žila v konkrétní době v první polovině dvacátého století ve střední Evropě. … Svět byl, jaký byl. Je legitimní ho přísně soudit. Je humánní dívat se na něj s rozumnou dávkou sympatie."

No, a protože nás baví vojenská historie, tak tedy četnictvo. Ale jak už jsem psal, nejen to také policie, financové a armáda.

Můžete se pochlubit nějakou vtipnou 'historkou z natáčení'?

Těch je nepočítaně. Nejlépe je zúčastnit se nějakého našeho veselého veřejného vystoupení (smích). Často se zasmějeme, bohužel až k pláči, jak málo lidí ví, co za uniformy nosili jejich dědové, pradědové. Trochu se to v poslední době lepší, už nejsme v představách lidí tak často Rusáci či Američané, teď asi nejčastěji Hradní stráž, nejnověji i královská garda. Ale opravdu se to lepší (úsměv).

Prozradíte, jaké akce chystáte v nejbližší době?

V sobotu 11. května v Habartově se připojujeme k posezení s plukovníkem JUDr. Michalem Dlouhým, Ph.D., který představí svoji novou knihu 'PROTENTOKRÁT Četnické patálie' a kterou pokřtí hlavní host večera, herec Tomáš Töpfer, v doprovodu redaktora Českého rozhlasu Roberta Tamchyny. Pak v pátek 24. května opět v Habartově křest knihy 'Květen bez šeříků'. Jeden ze zakládajících členů klubu a místní historik PhDr. Vladimír Bružeňák sesbíral spoustu dokumentů a dosud nezveřejněných fotografií z konce války a osvobození Sokolovska a Chebska americkou armádou. Křest bude doplněn přednáškou a besedou na toto téma.

A konečně v sobotu 8. června znovu v Habartově Muzejní noc 2013. Je to již naše čtvrtá muzejní noc. Moc bychom si přáli, snažíme se o to, aby to letost bylo poněkud jiné, snad nové, snad svěží. Méně akční, víc zábavné, víc poučné.

Moc rád a srdečně bych poděkoval všem, kterým jsme sympatičtí, kteří nás mají rádi a kteří nám jakkoli pomáhají. Naší činností se jim to budeme aspoň částečně snažit oplatit.