Na Osobnost Sokolova byl Vladimír Bružeňák nominován poněkolikáté. Ale teprve letos to vyšlo. Historikovi a pedagogovi sokolovského gymnázia se podařilo spojit zaměstnání se svým koníčkem. Učí totiž češtinu a dějepis. Ve svých posledních publikacích mapoval například poslední dny druhé světové války na Sokolovsku. Je také spoluautorem knihy o lágru v Jindřichovicích s ostatky hlavně srbských, ale také ruských a italských vojáků. Na své studenty nedá dopustit a říká, že o moderní dějiny mají velký zájem. Řídí se vlastním rozumem, instinktem a fakty. Po slavnostním vyhlášení položil Deník nové Osobnosti Sokolova několik otázek.
Tušíte, kdo vás nominoval?
Opravdu nevím. Jak jsem zjistil, dříve to býval například někdo z mých kolegů nebo někdo z města, ale nyní opravdu netuším.
Cítíte nominacemi a potažmo vítězstvím podporu ostatních?
Určitě. Každá podpora je dobrá a největší podporou jsou samozřejmě prodané knížky (smích). Úspěch je pro mě i to, když mi napíšou čtenáři, že se jim kniha líbí, že je hezká a dobře se jim čte. Také píší, že se něco nového dozvěděli, a to vše je pro mě motivace. K tomu jakékoliv ocenění podobné tomuto je pro mě jakýmsi postrčením dopředu. Za které samozřejmě děkuji.
Chystáte další knihu?
Mám rozpracované prakticky tři knihy najednou. Jednu už mám téměř dokončenou. Ta se bude věnovat koncentračnímu pracovnímu táboru za druhé světové války ve Svatavě, Kraslicích a Nové Roli. Plus zpracovávám tematiku zajateckého lazaretu v Sokolově na Vítězné. Název ještě prozrazovat nebudu, ale už mám zhruba 160 stránek textu. Celá tematika bude doprovázena mnoha unikátními a zajímavými fotografiemi.
Je kde čerpat informace, jak se shání?
Pramenů je poměrně dost. Hodně je toho v archivech. Ale je náročné je zpracovat, hlavně časově. Je to běh na dlouhou trať.
Kromě psaní i učíte. Jeví studenti o historii zájem?
Ano, a poměrně velký. Musím říci, že naši studenti mají velký přehled. Já se snažím propagovat především moderní dějiny 20. století, ty jsou podle mne nejdůležitější. Zcela nesouhlasím s všeobecným názorem, že současní studenti nevědí nebo nejeví zájem o toto téma. Opakuji, podle mých zkušeností mají zájem o moderní dějiny velký.
Kde zaujme své místo cena v podobě sokola na podstavci?
To ještě přesně nevím, ale asi v pracovně na psacím stole, kde bude mít své čestné místo. Pokud se mi ovšem mezi knížky, papíry a všemožné haraburdí, co tam mám, vejde. Doufám, že ano.