Předchozí
1 z 9
Další

Václav KlauzZdroj: Deník / Redakce

K rybaření mě přivedl můj taťka společně se strejdou, kteří byli u vody spolu velmi často a museli mě brát s sebou. Jako úplně malý jsem to vždy vnímal, že jdu do přírody, a pamatuji si jen pár momentů, když jsem něco chytil, a také si pamatuji, jak jsem vždy každý večer usínal u vody zakrytý tátovou bundou, aby mohl taťka se strejdou dál chytat a nemuseli jsme domů.

2. fotoZdroj: Deník / Redakce

Když jsem byl mladší, rybaření bylo úplně jiné, než je teď, takže fotbal byl pro mě sport číslo jedna od začátku, taky proto dostal přednost před plaváním. Jako malý jsem to bral spíše jako relax a vyvětrání se v přírodě, ale taky mě strašně naplňoval ten adrenalin, když nám konečně zabrala ryba.

3. fotoZdroj: Deník / Redakce

Nakonec se role proměnily, fotbal šel na druhou kolej a rybaření bylo, dá se říci, sportem číslo jedna a začal jsem se mu opravdu hodně věnovat. Viděl jsem snad všechna videa na YouTube o rybaření a vždy jsem měl takový sen taky natočit nějaké video nebo být v nějakém pořadu. Takže díky Facebooku jsem poznal hodně velkých českých rybářů zastupujících různé firmy a začal jsem si říkat, že bych to chtěl dělat taky a být takhle vidět na sociálních sítích a dalších rybářských stránkách.

4. fotoZdroj: Deník / Redakce

Začal jsem trávit spoustu času koníčkem, který mě opravdu baví, snažil jsem se dělat kvalitní fotografie a dobře vystupovat na sociálních stránkách a pak se mi dostaly i velmi zajímavé nabídky spolupráce od různých firem.

5. fotoZdroj: Deník / Redakce

Mé dva oblíbené styly rybaření jsou lov na přívlač a klasická kaprařina. Přívlač je velmi aktivní způsob lovu, při tomto stylu rybaření umělou nástrahu neustále nahazujete do vody a poté taháte zpět k sobě a různým vedením umělých imitací rybiček, raků, žab a dalších vodních živočichů se snažíte oklamat dravce, kteří na nástrahu mají zaútočit. K tomuto stylu slouží různé umělé nástrahy (woblery, gumové nástrahy, třpytky), které někdy vypadají opravdu jako živé.

6. fotoZdroj: Deník / Redakce

Druhým stylem rybolovu je kaprařina, to je ale úplný opak vláčení. Zatímco u vláčky nachodím za den několik kilometrů kolem řeky nebo přehrady a vyzkouším spoustu míst za jeden den, tak při kaprařině trávím naopak i několik dní na jednom místě, proto je velmi důležité vybrat vhodně místo k lovu, protože při špatném výběru místa se může stát, že se na určitém místě ryby zrovna nenachází a několik dní nemusím udělat jediný záběr od kapra. K tomuto lovu jako nástrahu a krmení používám především boilies.

7. fotoZdroj: Deník / Redakce

Můj kamarád, který se věnuje kaprařině už delší dobu, si založil má pořad Carp Show, kde se snaží ukázat sledujícím různé rady a tipy ohledně chytání kaprů nejen na velkých přehradách a řekách, ale také na menších rybnících nebo říčkách. Já osobně jsem kamarádovi pomáhal natočit čtyři díly tohoto pořadu s tím, že ve dvou dílech z řeky Labe také ve videu vystupuji.

8. fotoZdroj: Deník / Redakce

Chtěl bych se vrátit v budoucnu zpět za mým kamarádem do Anglie, kde jsem byl před dvěma lety, protože to tam je daleko lepší, co se týče rybářských podmínek, než u nás v Česku. Také se letos v říjnu chystám s kamarády na jezero Bled ve Slovinsku, kde plavou obrovští kapři přesahující váhu i přes třicet kilogramů. Doufáme, že už pandemie opadne, a nás tak pustí přes hranice.

9. fotoZdroj: Deník / Redakce

Mým snem je vyzkoušet si chytat na moři například tuňáky, žraloky, kanice nebo mečouny, protože sleduji různé stránky o tomto rybaření. Tyto ryby jsou tak extrémně silným soupeřem, že by to byla obrovská výzva.