Asi nemá smysl podrobně rozebírat všechna diskutabilní rozhodnutí rozhodčích. Na pochybná vyloučení a další omyly logicky dochází na každém šampionátu. Tentokrát se ale zdálo, že jich bylo víc než dřív. Kanadu to (možná) stálo zlato, leccos se nelíbilo třeba Slovákům a pokud jde o český nároďák, trenér Kari Jalonen se do arbitrů pustil hned několikrát.

„Je to šílené. Odehráli jsme sedm zápasů a v každém se něco objevilo,“ zlobil se Jalonen po posledním duelu v základní skupině (prohře s domácími Finy). Nakonec se dokonce obrátil na vedení turnaje s oficiální stížností. Rozporuplné výkony rozhodčích a nejednotný metr při posuzování zákroků byly každopádně hojně diskutovaným tématem.

„Přiznávám se, že se mi jejich výkony také stoprocentně nelíbily. Nicméně na každém mistrovství světa je nějaké vedení, které je usměrňuje k tomu, jakým způsobem se má pískat,“ hodnotil pro Deník bývalý rozhodčí Stanislav Barvíř starší. Jeho stejnojmenný syn byl dlouholetým mezinárodním sudím, který pískal ve dvojici s Petrem Blümelem, pro změnu otcem současného reprezentanta Matěje Blümela.

„U některých zákroků byly verdikty diskutabilní. Některé fauly, hlavně krosčeky, naražení na mantinel a sekání mi někdy připadaly jako jasné, nicméně zůstaly nepotrestány. Naopak některé další mohli klidně nechat bez povšimnutí,“ myslí si Barvíř.

V zámoří se píská jinak

Další těžko odstranitelným nešvarem jsou přifilmované pády hráčů. Tentokrát to vypadalo, že rozhodčí skáčou teatrálněji založeným hokejistům až příliš často na špek. „Pro rozhodčí je to někdy složité posoudit. Je ale pravda, že se na mistrovství světa objevily přifilmované pády. Sudí ty situace kolikrát vidí z jiného úhlu a všechno mu v tu chvíli připadá fér,“ míní Barvíř senior.

Především hokejistům se zkušenostmi z NHL vadilo, že na mezinárodní scéně se píská jinak než v zámoří. „Za sebe říkám, že je to vtip. Polovina těch faulů by se v NHL nepískala,“ vrtěl hlavou David Krejčí po semifinále. Problém ale je, že verdikty sudích na MS se nenesly v jednotném duchu. Někdy připouštěli tvrdší hru, jindy ne.

„Je pravda, že se takhle o nich už hodně dlouho nemluvilo,“ říká Barvíř. Rozhodně si ale nemyslí, že by ze strany arbitrů šlo o nejzpackanější šampionát. „Zmírnil bych slovo nejzpackanější za nevydařené. Rozhodně to nebyl suverénně nejhorší šampionát ze strany rozhodčích. Trend je každý rok jiný, těžko se to posuzuje.“