V době první světové války nebylo dost potravin ani na nízké příděly a obyvatelstvo muselo přispívat na válečné půjčky i sběry různého materiálu. Mnoho našich obcí i městeček muselo dávat peníze na válečnou půjčku, a velice se zadlužily. Po vyhlášení samostatnosti republiky už většina obcí nedostala nic.
Zhoršující se zásobovací situace byla také komplikována upisováním válečných půjček. Ty mezi českým obyvatelstvem nenalezly velké odezvy. Pouze německé obyvatelstvo v letech 1914 – 1918 na válečné potřeby upsalo více jak 31 milionů (ponechána tehdejší čeština):

Světová válka stála mnoho peněz, a proto se vypisovaly válečné půjčky. Celkem jich bylo osm. Lidé neradi upisovali, protože věděli, že se tím válka prodlužuje a podporuje své utiskovatele. Agitovalo se všemi prostředky. V roce 1917 bylo nařízeno naváděti školní děti, by doma šetřily pokrmy, oděvem, obuví, motouzem, papírem a jinými věcmi.

Vojín musel upsati, aby dostal dovolenou. Samostatný hospodář musel též upsati, když měl býti zproštěn. Na vsích měli těžkou úlohu většinou učitelé, kteří měli válečné půjčky sbírati. Při špatném výsledku úřady viděly malou loajalitu. Dle školní kroniky jedné obce je znám obnos při IV. půjčce 6.000,-Kč a při VII. půjčce 11.650,-Kč.

Chytří lidé půjčky prodávali, aby mohli vyhověti při nové, nebo je nechali přepisovat, tj. že třeba ze IV. udělali V. apod. Po válce je republika Čs. částečně proplatila. Pro špatnou úrodu v roce 1915 a stále zuřící válku dostavil se nedostatek potravin v r. 1916. Nebylo mouky, chleba ani bramborů. Na osobu byl stanoven 1 kg mouky na týden. Všecko se velmi zdražilo a nelze ani koupiti potřebných potravin.

Nejvíce trpělo obyvatelstvo ve městech. Boháči přece po vesnicích za velké peníze životní potřeby nakoupili, avšak chudí, kterým živobytí bývalo úředně rozdělováno, trpěli s dětmi hlad i zimu. Každé jen za reptání nespokojených trestáno a násilně potlačeno.
Aby uhájili život svůj i dítek, vyjížděli lidé z měst nejen s penězi posledními, ale i částmi svých oděvů, prádla i šperků a dávali tak zvaným křesťanům čili lichvářům za mouku, mastné, brambory.

Aby válka hodně dlouho potrvala, vypisovány státem válečné půjčky a obyvatelstvo sliby lákáno k upisování jich. Poněvadž k upisovací akci byli mnozí, kteří z množství upsaných peněz měli slíbenou odměnu, není divu, že agenti tito, aby dosáhli co nejlepších výsledků, lid podváděli i strašili. Nebylo to ovšem nesnadné, neboť zůstaly doma ženy, děti a starci a od těch vylákáno peněz dosti. Vše, co bylo jen poněkud k potřebě mužského pokolení, muselo do války.

V pondělí, ve středu a v pátek bylo úředně zakázáno požívání masa. Přestupky se trestají.
Válečnými půjčkami rozmnožila rakousko–uherská říše opět podstatně svůj vnitřní dluh. Ke konci listopadu a na začátku prosince roku 1916 byla upisována pátá válečná půjčka, v květnu a na počátku června 1917 šestá a v listopadu v roku 1917 sedmá.

Z obecních kronik sestavil, doplnil obrázkem a do redakce Sokolovského deníku poslal L. Nykl z Chodova.