S výjimkou speciálních a mateřských škol budou ve školách i ve třídách povinné roušky. Někteří rodiče se tohoto dne nemohli dočkat.

Oddechli si nejen samotní kantoři, ale radost měly i děti. To největší nadšení však jednoznačně doslova čišelo z rodičů. Výuka na dálku v nejedné rodině způsobila zmatky a ztrátu drahocenného času, který mohli rodiče s dětmi trávit úplně jinak, třeba hrou či procházkami. Místo toho se mořili s úkoly, které mnohdy neříkali nic dětem ani dospělým. Sezení kantorů s dětmi při dálkové výuce zase mnohdy vyvolávalo dojem seancí, kdy se učitel marně ptal zda je například Lukáš či Nikola mezi námi. Při otázce na rodiče, co distanční výuka dětem přinesla, byla nejčastější odpověď, že nic. Děti to braly jako prodloužené prázdniny, učitelky nestíhaly věnovat se třídě rozdělené na několik skupin a ještě své rodině a konečný verdikt rodičů zněl jasně a neúprosně: Ty děti budou úplně blbý…

Většina rodičů nařízení vlády přijala s pokorou. Na druhé straně mnoho z nich pracuje nyní z domova už nemá sílu ani pochopení u zaměstnavatele a domácí výuku prostě nechtějí. Neustálé otvírání a zavírání škol určitě nebude mít blahý vliv ani na vzdělání dětí. Ani žáčci prvních tříd jistě nečekali, že půjdou do první třídy dvakrát. Prozatím…