Není to přitom poprvé, co tam museli zasahovat záchranáři společně s hasiči. Loni takřka na den stejně se tam přiotrávilo taktéž malé dítě, které později v nemocnici zemřelo.

Mluvčí krajských hasičů Martin Kasal potvrdil, že hasiči v bytě naměřili zvýšenou koncentraci nebezpečného plynu. „Děti převezla na pozorování do nemocnice záchranná služba. Hasiči zajistili odvětrání bytu a stále prováděli měření s použitím detekční techniky. Teprve po snížení koncentrace na bezpečnou míru se ostatní obyvatelé bytu mohli vrátit," řekl včera Kasal.
Podle mluvčí Nemos Sokolov Markéty Singerové jsou děti mimo ohrožení života. Propuštěny do domácího léčení byly po vyšetření.
Po tragickém případu z loňského ledna prověřili dům hasiči při preventivní akci zaměřené na nebezpečí úniku spalin právě z plynových topidel. Samotní nájemníci neskrývají obavy z plynových zařízení. Na druhou stranu ale říkají, že vlastník objektu provádí pravidelné revize.

Případy intoxikace nebezpečným plynem nejsou v kraji ojedinělé. Každý rok vyjedou hasiči k desítkám případů. Nebezpečí podle odborníků hrozí nejen kvůli stavu spotřebiče či přívodního vedení, avšak především u plynových topidel typu karma je nutné zajistit dostatečné odvětrání místnosti, ve které je toto topidlo používané.

„Ta potřebuje pro svou správnou funkci dostatečný přívod vzduchu. Jinak hrozí v případě nedostatečného odvětrání otrava oxidem uhelnatým, který se v místnosti hromadí, a plynový hořák spotřebovává vzdušný kyslík, kterého pak může být v místnosti nedostatek," upozornil Kasal.

„Dobré je používat topidlo s teplotní pojistkou. Teplotní pojistka spalin je z hlediska bezpečnosti klíčovou součástí komínového plynového spotřebiče. Zejména u starších zařízení však tato pojistka nefunguje nebo úplně chybí. Pojistka monitoruje teplotu spalin v odtahu do komína. Pokud teplota spalin na nějakou dobu, obvykle šedesát sekund, stoupne nad limitní hodnotu, znamená to, že má komín špatný tah a spotřebič je automaticky odstaven z provozu. I starší plynový spotřebič může pracovat spolehlivě a bezpečně, podmínkou je ale jeho dobrý technický stav. Každý průtokový ohřívač, topidlo či kotel by měl jednou ročně zkontrolovat servisní technik. Za revizi sice majitel platí, získá však jistotu, že kotel či ohřívač pracuje bez problémů a bezpečně. Servisní technik navíc vyčistí hořák, zkontroluje správnou funkci zapalování, zbaví vnitřek zařízení prachu a v případě potřeby vymění drobné součásti, jako jsou různá těsnění či membrány," vyjmenoval mluvčí.

Další možností jsou hlásiče překročených limitů nebezpečných plynů ve vzduchu. Detektor je jednoduché zařízení, které monitoruje prostor, registruje zvýšenou koncentraci oxidu uhelnatého a podle stavu zamoření vydává výstrahu. Většina detektorů je díky své jednoduché konstrukci určena i pro laickou montáž a investice do jeho nákupu může zachránit život. Oxid uhelnatý, který vzniká při hoření v plynových topidlech, je bezbarvý, bez chuti a bez zápachu, nemá dráždivé účinky, takže je lidskými smysly nezaznamenatelný.
Ve vyšších koncentracích je velmi nebezpečný a v kombinaci se sníženou hladinou kyslíku ve vzduchu vlivem plynového hořáku dochází v nevětraných místnostech velmi rychle k otravě.

„V případě podezření na možnou otravu nebezpečnými plyny z topidel neprodleně oznamte vše na tísňové linky záchranářů a pokuste se zajistit odvětrání místnosti, ve které k nahromadění plynu došlo. Pokud to není nezbytně nutné, nevstupujte opakovaně do prostorů, které mohou být zamořené plynem, a raději vyčkejte příjezdu záchranných složek, které mají k dispozici detekční techniku a ochranné osobní pomůcky," doplnil Kasal.