Gólmanka Adéla Srpová, která v česko-slovenské interlize hájí barvy Lázní Kynžvart, jistými zákroky výrazně přispěla k fenomenálnímu výkonu českých juniorek. Ty po vítězství 32:25 nakonec proklouzly za Angolou do další fáze šampionátu ve Slovinsku.

„Ten pocit po konci zápasu se nedá popsat, fakt to nejde. Vsadily jsme na všechno, co máme a vyšlo to,“ radovala se Adéla Srpová.

Potřebovaly vyhrát o sedm gólů, aby Rumunky přeskočily v tabulce o skóre. Češky v hektické koncovce posledního duelu základní skupiny E vůbec poprvé častého soupeře porazily. Drama rozsekly až poslední vteřiny. „Dostaly jsme se do laufu, ani si nepamatujeme, co se ve druhé půli dělo. Musíme si to pustit,“ smála se česká brankářka. Právě ona ve druhé půli tým svými zákroky nastartovala.

Před zápasem s Rumunskem jste věděly, o kolik gólů budete muset vyhrát. Jak se na to připravuje?

Šly jsme do zápasu s tím, že jsme Rumunky ještě nikdy neporazily. Bylo to všechno nebo nic a my bereme všechno. Muselo to být drama. Proč si to dělat jednoduché, když to jde složitě až do poslední vteřiny, aby to lidi bavilo. Vyhrát o sedm první půli, asi by všichni odešli z haly. (úsměv) Věděly jsme, že jdeme vyhrát, všechny jsme tak byly nastavené. Po prohře s Angolou se každopádně bylo složitější soustředit. Na druhou stranu nám možná pomohlo, že jsme dostaly takový výprask. Chtěly jsme to lidem, kteří nás sledují a podporují, vrátit. Myslím, že jsme si postup zasloužily.

Ilustrační foto
Nejlepším místem pro život je Karlovarský kraj. Výsledky má jako na houpačce

Po první půli bylo skóre vyrovnané 14:14, jízda začala po přestávce, poprvé na šampionátu jste se dostala do branky. Kdy jste se dozvěděla, že budete chytat?

To, že půjdu do brány, jsem se dozvěděla po zápase s Angolou. Měly jsme na hotelu ještě poradu s hodnocením zápasu a jako kapitánky jsme si sedly s návrhy, které bychom chtěly probrat s trenérem. Řekl mi, že půjdu v průběhu utkání chytat. Učinil rozhodnutí a pak už si mě zavolal kouč gólmanů s tím, že se mám připravit. Znamenalo to pro mě jediné, sednout si k videím, přípravě a makat jako vždycky.

Bylo klíčové se v rozjetém zápase co nejdřív chytnout, co?

Pro každého gólmana je důležité se chytit hned od začátku, holky mi v tom dost pomohly. I tím, jaká byla atmosféra v týmu před zápasem a během něj. Holky v obraně strašně makaly, obětovaly se pro tým. Jsem na ně pyšná a patří jim dík. Ale chytnout se rychle bylo zásadní i z toho důvodu, že jsme musely vyhrát o sedm a v poločase jsme remizovaly. Musely jsme vzadu začít šlapat o to víc a tahat míče co nejrychleji dopředu, naopak v postupném útoku jsme musely hrát trpělivě. Vyšlo nám to, prosadily jsme se týmovým výkonem.

Jaký byl úplně první pocit, když jste zjistily, že to vyjde a postupujete dál?

Všechny jsme trochu kalkulovaly do poslední vteřiny. Byly jsme lehce zmatené, o kolik to vlastně musí být. Přepočítávaly jsme si to, ale poslední sedmička Rumunska byla za stavu 32:24 a už nic neměnila. I když Rumunky snížily, čas nás posunul dál. Spustila se neskutečná radost, nepopsatelný moment, fakt to popsat nejde… Něco neskutečného a nádherného.

Příprava: FC Viktoria Plzeň - FC Slavia Karlovy Vary 9:0 (2:0).
OBRAZEM: Slavia udělala tečku za sezonou, vysoko prohrála s mistrem z Plzně

Je to jedna z nejemotivnějších výher kariéry?

Myslím, že určitě pro nás všechny. Jsme na posledním juniorském šampionátu takto pospolu, sešla se v týmu výborná parta. Táhneme za jeden provaz. A to není klišé, ale čistě fakt. Pro nás jde o opravdu tak silné momenty, že nám to jen pomůže do dalších bojů. Minulý rok nám vzaly Rumunky postup o jednu neb dvě branky, narazily jsme na ně snad na každém šampionátu a turnaji, který jsme hrály. Teď se štěstí konečně překlonilo na naši stranu. Jsme moc rády za postup a budeme se snažit dostat co nejdál.

Mimochodem trenér říkal, že jste byly ve druhé půli v takovém stavu, že si ani nic nebudete pamatovat…

Musím se přiznat, že patřím k té půlce týmu, která si vážně nic nepamatuje. (úsměv). Musím se na to podívat, abych ji vůbec dokázala přijmout a jít dál. Teprve pak můžu říct, co všechno se stalo. Když jsme se s holkama večer sešly na hotelu a říkaly jsme si, co se stalo, asi pět nás vůbec nevědělo. Byly jsme v laufu, flow.

A jak si užíváte vlnu podpory, která se strhla v Česku?

Jsem strašně ráda, že se nám tohle celé povedlo a postoupily jsme přes tak silný mančaft. To, že nám lidi fandí, je něco neskutečného, strašně si vážíme vší podpory a energie, která na nás doléhá. Po zápase s Angolou byl každý kritik, fandí se jen po výhře. Trochu mě mrzí naše mentalita, ale určitě jsou i tací, kteří nám věří a podporují nás za každé situace.

Další program startuje v pondělí, čeká vás Německo (20:30), pak narazíte ve skupině mezi nejlepšími na domácí Slovinsko.

Stále jsme trochu v úžasu, že se nám to podařilo. Nesmíme se nechat uspat, čekají nás další dva nelehcí soupeři. Když ale budeme hrát o všechno jako proti Rumunsku, máme na to. Připravíme se.