„Je to o dobrých očích, nejvíc o tréninku a částečně i o tom štěstí," říká čerstvý držitel mistrovského titulu. Doma měl do soboty zatím tři poháry mistra republiky. Ze čtvrtého má velkou radost, protože v uplynulých dvou letech se mu štěstí trochu vyhýbalo. „Přece jen už nejsem nejmladší a hůř vidím. A s brýlemi se střílet nedá," vysvětlil.

Pavel Rozmuš je z Kynšperka, ale už více jak 10 let střílí za Březovou. Ke střelbě z praku ho přivedla víceméně náhoda. „Zjistil jsem, že je tady nějaké střílení, seznámil jsem se s březovskýma klukama, začalo mě to bavit, tak jsem s nimi začal střílet," vyprávěl, jak se k této sportovní disciplíně dostal. Střelba z praku je pro něj daleko zajímavější, protože prak nemá mušku ani hledí, takže je spíš intuitivní, podobná střelbě z luku. „Vyžaduje to daleko větší tréninky než zbraně, které mají mušku," potvrdil. Ze začátku trénoval často, i doma na zahradě. Teď probíhají tréninky dvakrát týdně zhruba tři hodiny v březovské prakárně.

Jeho dvě dcery ve šlépějích svého otce nejdou, ale že se střelbě můžou věnovat i děvčata, potvrdilo samotné mistrovství. Mezi amatéry se v dětské kategorii objevila i devítiletá Markétka Rakašová z Březové. Ta se k praku dostala díky svému staršímu bratrovi a střílet ji prý velmi baví. „Střílím už čtyři roky a moc mě to baví. A taky hraju fotbal," pochlubila se. Tak třeba i právě v ní vyrůstá současnému mistru nová konkurence.

Střelba z praku má na Březové dlouholetou tradici. To potvrzuje i březovský starosta, ředitel mistrovství, a jak on sám říká, vedoucí tohohle podniku, Miroslav Bouda. „Odhaduji zpětně tak 15 let tady funguje klub. Nepsané společenství kamarádů, chlapíků, kteří v tom našli obrovský zájem, mají svoji střelnici, klubovnu, schází se minimálně dvakrát týdně," uvedl s tím, že o víkendu se v Březové konalo finále mistrovství republiky amatérů a profesionálů. „MČR se skládá z určitého seriálu soutěží. Profesionálové by se měli účastnit všech a pak mají právo být zahrnutí do vyhodnocení celého mistrovství," vysvětlil Bouda. Ryzí amatéři se ke střelbě dostanou párkrát za rok. Střílejí na rozdíl od profesionálů na klasický pistolový terč, aby je to bavilo a současně i motivovalo.

A jak je na tom sám ředitel soutěže se střelbou? „Střílím rád a špatně," přiznává, „amatérsky. Ale spoustu let, je to můj oblíbený koníček." Patří k zakládajícím členům na Březové, ale pracovní vytížení mu neumožňuje jezdit po soutěžích v republice. Má svůj prak, jak říká, krásný, úplně nádherný, ´čoprácký´, protože Miroslav Bouda je současně nadšeným motorkářem, který dostal darem i s věnováním a jménem.

Střílet z praku je v dnešní době už vcelku náročná disciplína. Není guma jako guma, potvrdí prakisté, a i odlévání kuliček, kterými se střílí, má svá pravidla. Pan Pekuniak z Březové je odlévá pro celou republiku. „Prakisti vám řeknou, že to musí být trošku v člověku. Ti profesionálové natáhnou vidličku a jednu z těch částí mají jako mířidlo. Vědí přesně, jak nastavit. My to střílíme jak v lese. Vezmeme a nějak to tam přilítne," shrnul na závěr starosta svůj pohled na profesionální a amatérské střelce.

Autor: Lucie Žippaiová