O neúčasti v Riu rozhodl pražský maraton, kde nepokořila velmi přísný český limit 2:35. „Bylo to strašné, na začátku jsem se cítila dobře, podmínky byly ale hrozné, už na startu bylo horko. Na třetím kilometru jsem si říkala paráda, na sedmém už jsem trochu ztratila, kousek jsem dobíhala Pavla Procházku s Monikou Preibischovou. Na desátém patnáctém kilometru už jsem věděla, že to prostě není ten správný den, prostě mi to neběželo," sdílí Sekyrová své pocity.

Pražský maraton ukázal svou krutou tvář. „Není na limity. Nechtěla jsem to běžet zrovna tady, byla to úplně krajní varianta," říká sokolovská běžkyně. Její slova se potvrdila, postupně odpadali i spolubojovníci. „Pavel Procházka mi pomáhal asi do 28. kilometru, ani přesně nevím, kdy mi řekl, že už nemůže. Pak jsem se tam ocitla sama, psychicky mi pomáhal Hynek Frauenberg, dotáhl mě až do cíle," děkuje na dálku Sekyrová.

Vzdát musela mariánskolázeňská Monika Preibischová. Ta se od Ivany Sekyrové odpoutala, na 25. kilometru měla na běžkyni AK Sokolov skoro tříminutový náskok. „Říkala jsem si, že je to holka šikovná, že to dá aspoň ona. Potom jsem ji na jedné obrátce míjela, když se na mě podívala, věděla jsem, že to nepůjde, to už poznáte. Asi za jeden dva kilometry odstoupila," popisuje sokolovská olympionička.

Třicátý kilometr nepokořil ani Sekyrové kolega z Londýna Jan Kreisinger, stejně jako Jiří Homoláč.

Ivana Sekyrová to ale nezabalila, rvala se s tratí dál. Limit pro olympiádu sice nepokořila, ale v cíli na ni čekala stříbrná medaile, závod se totiž běžel také jako maratonské mistrovství České republiky. „Od 35. kilometru jsem měla strašnou krizi, takovou jsem ještě nikdy nepoznala. Těch sedm kilometrů bylo hrozných. Tu medaili jsem si pěkně vytrpěla," směje se s odstupem. „Bylo mi opravdu zle," dodává.

Postupně zjišťovala, kdo jak dopadl. „Potkala jsem Pechka, měl na krku zlato. No já jsem to vyhrál hlásil, byl úplně šťastný. Vrchař Krupička byl jako já druhý, ale to jsem se dovídala až po dvou třech hodinách. V cíli jste rád, že se napijete, že vás někam odvedou," přibližuje Sekyrová.

Sama si druhého místa velmi cení. „Ani jsem to nečekala. Když jsem přeťala pásku, byla jsem šťastná."

Pro Sekyrovou to byl čtvrtý maraton v kariéře. „A nejhorší," doplňuje s úsměvem. „Přesvědčila jsem se o tom, že když vám maraton ten den nesedne, tak s tím prostě nic neuděláte. Natrénováno jsem na to měla, za půl roku jsem urazila asi 2800 kilometrů. Tolik jsem toho nikdy nenaběhala, když se to ale vydělí, tak to není tak hrozné," zlehčuje tréninkové porce.

Teď o maratonu nechce na nějakou dobu slyšet. „Půl roku určitě ne, možná někdy na podzim, ale už ne za 2:35. Hlavně chci být teď fit. Po Hamburku jsem měla problémy s ramenem, s krční páteří," prozrazuje.

Dal se vůbec splnit limit a proniknout na klání pod pěti kruhy? „Pro mě osobně to bylo strašně dlouhé, trénovala jsem na to intenzivně půl roku. Nejlepší formu jsem měla asi na půlmaratonu v Praze, tam jsem běžela úplně v pohodě, za 1:16:23. Možná ještě v Hamburku, kdyby tam bylo normální počasí. Běželo se mi tam opravdu dobře. Ještě před 30. kilometrem jsme to tam zabalili, vyklusala jsem tak více než 12 závěrečných kilometrů s celkovým časem 2:46 a teď v Praze jsem běžela až do cíle a bylo to ještě o pět minut horší. V Německu to byl asi poslední den, kdy jsem to mohla dát, pak už se podepsala i psychika. Máte tři týdny na odpočinek, v hlavě se vám honí myšlenky, dám to, nedám to."

Ivana Sekyrová zpětným pohledem míní, že se měla o zdolání kvalifikačního času pokusit přece jen o něco dříve. Jenže původní plán vzal zasvé, padl Rotterdam, poté i polská Lodž. A tak přišel do cesty náhradní Hamburk a pouhé tři týdny po něm poslední šance Praha. „Pro Hamburk jsme se rozhodli čtrnáct dní před jeho startem," osvětluje Sekyrová.

Neúčasti v brazilském Riu ale nějak zvlášť nelituje. „Všechno zlé je k něčemu dobré, nemusím se stresovat s přípravou, obětovat tomu celé prázdniny," nachází pozitivum.

S běháním Ivana Sekyrová nekončí. Tvrdou přípravu chce zužitkovat. „Určitě z toho ještě něco bude, olympiáda ne, ale něco menšího," má jasno. A v kalendáři už pokoukává po termínech, mistrovství republiky, mistrovství světa…