První pokus Ivany Sekyrové o zdolání limitu pro letní olympijské hry v Riu doslova sfoukl nedělní vítr, který opanoval hamburský HASPA maraton.
V Hamburku bylo větrno již od pátku, kdy malá výprava ve složení Ivana Sekyrová, Milan Kalousek, Pavel Procházka a Peter Maurer dorazila do přístavního města. Tam musel tým narychlo přesměrovat první pokus sokolovské běžkyně o zdolání vysoko postaveného limitu pro účast na olympijských hrách, neboť druhá adeptka na účast v olympijském maratonu Monika Preibischová onemocněla, čímž se v podstatě rozpadl společný záměr obou týmů atakovat čas 2:35:00 hodiny, stanovený Českým atletickým svazem pro účast na tomto vrcholném setkání sportovců v polské Lodži.

Český limit pro Rio 2016, mimochodem o 10 minut přísnější, než stanovila světová asociace IAAF, Ivana Sekyrová zdolala již před čtyřmi lety v Rotterdamu časem 2:34:21, čímž se kvalifikovala na LOH 2012 v Londýně. Podle všech tréninkových a testových ukazatelů je Ivana Sekyrová i letos na podobný čas připravena, což je výsledkem jejího nezměrného tréninkového nasazení a dobré zdravotní kondice.

K takovému výkonu je ale potřeba i kousek štěstí v podobě momentální osobní pohody a především dobrého počasí a klimatických podmínek v den závodu.
Zatímco pohoda v Hamburku rozhodně nescházela, postavilo se počasí razantně a nekompromisně proti. Naše trio Ivana Sekyrová, Pavel Procházka a Peter Maurer se i přes větrné podmínky vydalo na nerovný boj s odhodláním porazit i tuto nepřízeň. „Vítr snad foukal neustále proti," vyjádřili se oba kluci, tvořící Ivaně společnost na maratonské trati, bezprostředně po závodě.

Statečně, leč marně bojovali s časem a větrem téměř do 30. kilometru, pak následovala rychlá domluva a konstatování, že dnes to v tomto větrném souboji nepůjde. Chtěla-li si Ivana Sekyrová ponechat alespoň střípek naděje v podobě druhého a posledního pokusu, musela v Hamburku závod vzdát, nebo alespoň razantně zpomalit.

Bohužel se v té době naši bojovníci nacházeli na nejvzdálenějším místě od cíle i od hotelu a zastavit se tam se téměř rovnalo rozhodnutí umrznout ve studeném větru.

K vidění v tu dobu nebyl ani sběrný vůz, a tak se Ivana Sekyrová rozhodla doklusat tento maraton až do cíle, stejně jako oba její kamarádi.
Pro Ivanu z toho bylo sice lichotivé vítězství ve své kategorii W45, a to o více jak 15 minut, a také nejlepší český výkon žen od listopadu 2014, ale naději na pokoření limitu tentokrát zhatil a doslova sfoukl mocný protihráč, hamburský vichr.

Tým však nepropadá smutku a beznaději.
Naděje totiž stále žije. Nejdelší tréninky v Ivanině přípravě dosahovaly vzdáleností sahajících k metě 35 km. Díky razantnímu zvolnění na 30. kilometru tak takto připravené maratonské nohy dokáží během následujících třech týdnů ještě zregenerovat, a tak můžeme Ivaně Sekyrové ještě jednou držet palce při jejím druhém a definitivně posledním pokusu, a to 8. května při pražském maratonu, tentokrát i před zraky České televize.

Věříme tedy, že vaši podporu uslyší Ivana až do Prahy i přes vaše nažhavené obrazovky a naladěné hlasivky na společnou notu: „Ivano, ty to dáš!"

Autor: Milan Kalousek