V současnosti se chystá na vystoupení před domácím publikem v nově otevřené KV Aréně, kde se v pátek 10. července postaví proti svému polskému soupeři. V plné tréninkové přípravě jsme s Tomášem „Thorem“ Kuželou rozmlouvali o jeho netradičním sportu.
Věnujete se zápasům MMA, můžete čtenářům osvětlit, co je to za sport?
MMA je Mix Martial Arts,u nás je toto odvětví známé jako ultimátní zápasy. Je to nejkomplexnější a nejméně pravidly omezený bojový sport,ve kterém lze profesionálně soutěžit. Vznikl v Brazílii a tam má spolu s Ruskem, USA a Japonskem také největší popularitu.
Jak si vedou ultimátní zápasy v Čechách a na Moravě?
U nás jde oblíbenost a kvalita turnajů opravdu nahoru, ale bojové sporty tu nikdy neměly velké zázemí, Češi nejsou zřejmě příliš bojovný národ.
Jak jste dostal k tomuto netradičnímu sportu?
Před sedmi lety mě k tomu přivedl kamarád, kterého už stejně jako mě nebavilo jen zvedat činky v posilovně. Zpočátku jsem měl v úmyslu si trénovat jen pro sebe, zlepšit fyzičku a sám sobě něco dokázat, ale můj trenér a sparing Jára „Číňan“ Poborský usoudil, že mi to docela jde, a po dvou letech mi domluvil první zápas.
Jak ten první zápas vypadal?
Byl jsem samozřejmě ještě hodně hodně nezkušený. Nastoupil jsem v Německu a ve 3. kole jsem inkasoval těžké k.o. V žádném případě mě to ale neodradilo a trénoval jsem dál a ještě intenzivněji.
Je to tvrdý sport, máte před zápasem strach?
Strach nemám, ale tréma tam je a určitě k tomu patří. Každý zápas je svým způsobem velmi těžký, protože nejde jen o těch 15 minut v kleci, ale hodně rovněž o předzápasovou trému, stres, přemýšlení, jak co udělat, jakou zvolit taktiku. Hned jak ale zápas začne, na všechno tohle zapomínám.
Jaký zápas považujete za nejtěžší v kariéře?
Byl to asi můj druhý zápas v Berlíně se zkušeným Polákem Baginskym, který jsem nakonec po 25 minutách prohrál na škrcení. To byl opravdu hodně těžký zápas, plný zranění. Dalším takovým byl také duel s Klausem Gaydosikem z Německa, kterého jsem na konci třetího kola knockautoval asi třemi kopy kolenem, a horko mi bylo i ve Finsku, kde jsem nastoupil s antibiotiky po angíně a střetl jsem se s houževnatým domácím borcem Teemu Inkeroinenem, který mi po 15minutové bitvě nasadil anakondu (škrticí chvat).
Doposud nejvydařenější zápas? Těch bylo už víc. Určitě mezi ně řadím výhru k.o. po 50 vteřinách na kvalitním turnaji v Belgii, také vítězství nad zkušeným Klausem Gaydosikem. Rovněž tam patří dvě výhry v jeden den na Combat Sambo Championship v Kolíně (jedna výhra k.o., druhá technickou pákou na ruku).
Jak vypadá váš tréninkový den?
To je odvislé od pracovních povinností. Když nemusím být v práci, začíná trénink ranním zhruba pětikilometrovým během, který v předzápasové přípravě prokládám sprinty. Odpoledne nebo večer mě potom čeká trénink zápasu, boxu, thaiboxu nebo BJJ (brazilian jiu – jitsu). Bohužel nemám své trenéry na jednotlivá odvětví, přece jen nejsme v Praze, kde borci na mojí úrovni mají daleko lepší zázemí a své trenéry, což samozřejmě ve výsledku dělá hodně. Já většinou trénuji se svým sparing partnerem Járou „Číňanem“ Poborským. Někdy také s borci z jiných odvětví, ať již zápasu, kickboxu nebo muay thai. Když jsem v práci, tak trénuji pouze jednou denně. Nejsou to sice ideální podmínky, ale zatím to nejen jde, ale hlavně musí jít.
Ultimátní zápasy jsou bezesporu tvrdým sportem. Jaká Vás zatím potkala zranění?
Zranění jsou častá, at' už z tréninku nebo ze zápasů. Zrovna nedávno jsem měl z tréninku natržený meniskus a přední zkřížený vaz, což bylo moje nejnepříjemnější a nejvážnější zranění za celou dobu mé kariéry. Jinak jsou to běžná zranění, jako zlomený nos, žebro, natažené mezižeberní svaly (což hodně bolí), hodně okopané nohy a podobně.
Zápasy MMA probíhají někdy v kleci, jindy v ringu. Čemu dáváte přednost vy?
Mně se určitě bojuje líp v kleci. Z ringu se často vypadává, a rozhodčí tak musí neustále přerušovat zápas. Klec je samozřejmě tím pádem bezpečnější.
Jaký je váš sportovní cíl, čeho byste chtěl dosáhnout?
Je to asi stejné jako u každého zápasníka. Dostat se na nejlepší turnaje,bojovat s nejlepšími soupeři a samozřejmě si také připsat hodně vítězství.
Chcete něco vzkázat čtenářům, nebo potenciálním zájemcům o tento sport?
Čtenářům, ať se přijdou podívat na zápasy do KV Arény, a všem klukům, kteří se flákají, mají srdce bojovníka a nevědí, co se sebou, aby se nebáli a začali s tímto sportem, dá jim to určitě víc než ulice.