O významné investiční akci poměrně bouřlivě diskutovali na svém posledním jednání ostrovští zastupitelé. Řadu připomínek měla především opozice, která měla výhrady hlavně k tomu, že ručitelem za úvěr pro teplárnu je město. Vládnoucí koalice ale nakonec svými hlasy tuto variantu prosadila. Podle starosty Pavla Čekana (ČSSD) na tom není nic nelogického, když stoprocentním vlastníkem akcí Ostrovské teplárenské je právě město. Opoziční zastupitel Jan Bureš (ODS) a někteří jeho kolegové si stěžovali na nedostatek informací souvisejících s připravovanou investiční akcí.

Navrhovali rovněž, aby se v případě, kdy by finanční plnění spojené s úvěrem přešlo místo teplárny na město, stala nová kotelna na biomasu majetkem města, a nikoliv teplárny. Tento návrh ovšem neprošel. Podle místostarosty Libora Bílka (TOP 09) je to zbytečné, když je vlastně celá teplárna majetkem města.

K problematice týkající se jak výstavby kotelny na spalování biomasy, tak i financování akce se podle Bureše v prosinci ještě sejde neveřejné jednání zastupitelů.

Zelenou výstavbě kotelny na spalování biomasy už dal Ostrovské teplárenské i Karlovarský kraj. Souhlasil s vydáním takzvané změny integrovaného povolení.

Toto povolení zohledňuje vzájemné vazby mezi jednotlivými složkovými zákony s hlavním důrazem na ochranu životního prostředí, ekonomické využívání přírodních zdrojů a využívání nejlepších dostupných technik vyjmenovaných v referenčních dokumentech. „Souhlas s vydáním změny integrovaného povolení je jeden z řady dokumentů, které jsou pro nás nezbytné k vydání stavebního povolení," poznamenal Radek Havlan, ředitel Ostrovské teplárenské.

Výroba tepelné a elektrické energie ve společnosti Ostrovská teplárenská je v současnosti založena na spalování hnědého uhlí ze Sokolovského revíru.

Předmětem změny integrovaného povolení je novostavba a provoz kotelny na spalování biomasy, umístěné v areálu stávající teplárny, kterou bude také provozována, o tepelném příkonu 9,412 MWt. Kotelna je navržena jako samostatně stojící objekt, lehká montovaná stavba, o půdorysné ploše kolem 540 metrů čtverečních a výšce 11 metrů.

V areálu teplárny vznikne skládka biomasy o ploše 6 357 metrů čtverečních, s kapacitou 5 720 tun. To umožní předzásobení na zhruba 60 dnů. Palivem bude biomasa tvořená nekontaminovanou kůrou, dřevěnou štěpkou, pilinami ze dřeva a kusovou dřevní hmotou malých rozměrů.

Momentálně využívané zdroje tepla, parní kotle K1, K2 a K3 na spalování hnědého uhlí, zůstanou v současné době zachovány.

Biomasu k výrobě tepla využívá už řadu let například kotelna ve Žluticích. Ročně tady spálí kolem 5 000 tun dřevní štěpky a slámy. Takto vyrobené teplo putuje ke 113 odběratelům. Například lidem obývajícím panelové domy nebo do školy.

Biomasu spaluje také teplárna v Mariánských Lázních. Kotel na zemní plyn doplnil kotel na spalování biomasy na začátku loňského roku. V současné době má teplárna připojeno na síti dálkového tepla přes tři sta odběrných míst a zásobuje teplem zhruba 3500 domácností.

Po určitou dobu využívala biomasu jako doplněk základního paliva rovněž hnědouhelná Elektrárna v Tisové u Sokolova Skupiny ČEZ. Například v roce 2009 vyrobila téměř 45 000 megawatthodin (MWh) elektřiny s využitím biomasy. Výrobu z předchozího roku tak překročila zhruba o 600 MWh. Spotřebovala přitom více než 40 000 tun alternativního paliva, hlavně dřevní štěpky. V současnosti ale už tisovská ETI biomasu nespaluje.