Od roku 1993 do loňského roku poklesla v Karlovarském kraji výměra osevní plochy o téměř 45 procent. A to ze 73 510 hektarů před třiadvaceti roky na pouhých 32 867 v roce loňském. Podle Josefa Erharda, ředitele Agrární komory Karlovarského kraje, je tento vývoj logický a souvisí s tím, co se děje na trzích, a zájmem o zemědělské produkty. „Zemědělci prostě nemohou produkovat to, na čem by prodělávali. Jsme podhorská a horská oblast a náklady jsou tady podstatně vyšší než v úrodných regionech.

Například brambory se tady už v podstatě přestaly pěstovat, v živočišné výrobě se přešlo především na pastevní odchov masného skotu. A k tomu je zapotřebí poměrně rozsáhlých pastvin," poznamenal Erhard.

Mezi hlavní plodiny, které teď zemědělci na Karlovarsku pěstují, patří řepka, kukuřice pro výrobu bioplynu a nějaké ty obiloviny. Jestliže v roce 1993 představovala celková výměra osevní plochy s obilovinami 29 662 hektarů, v loňském roce to bylo 19 268 hektarů.

Řepka nebyla v roce 1993 ve statistickém přehledu vůbec vykazována, údaj se tady objevuje až za rok 1995 a osevní plocha byla velká 7776 hektarů. V dalších letech potom vývoj osevní plochy s řepkou kolísal od 4652 hektarů v roce 1996 přes 7534 hektarů v roce 1999 až po 6029 hektarů v roce loňském.

Postupné snižování osevních ploch a s ním související útlum zemědělství v Karlovarském kraji potvrzuje rovněž počet lidí zaměstnaných právě v zemědělství a také lesnictví a rybářství. V roce 1993 jich bylo celkem kolem 8100, v roce loňském už jen zhruba 2300.

Ubývá nejen produkce plodin, ale i masa

Dolní Žandov Úbytek produkce vepřového i hovězího masa a osevních ploch. Tak se podle ředitele Agrokombinátu v Dolním Žandově Vladimíra Tůmy změnily za posledních dvacet let pochody v českém zemědělství. Podle jeho slov se předchozí stav již zpátky nevrátí. Na druhé straně připomněl, že se dá v současné době více bojovat proti škůdcům a chorobám.

„Každým rokem ubývá produkce vepřového a hovězího masa. A to z důvodu čím dál častějšího dovozu těchto surovin z jiných evropských států," posteskl si zemědělec.

Čím dál méně je prý vidět i oseté pole některou ze zemědělských plodin.

„To je velký problém, čím dál častěji se bývalá pole, na kterých se pěstovaly plodiny, změnila v louky, na kterých se pouze zelená tráva," podotkl Tůma.

Intenzivní zemědělská výroba se tak neustále snižuje.

„Soběstačnost v oblasti zemědělství se dnes drží snad už jen v mlékárenské výrobě, ale ani to nebude nadlouho, protože čím dál více zemědělců se odhodlává k tomu, že své mléko vyváží například do Německa, protože se tam vykupuje za lepší cenu. A následně Německo k nám pak dováží zpracované mléčné produkty," uvedl Vladimír Tůma. Na druhé straně se dá více zbývajících plodin chránit před škůdci. „Dříve nebylo k dispozici tolik ochranných postřiků proti škůdcům anebo chorobám, to je naopak dnes lepší," dodal Vladimír Tůma.