Kompenzační bonus ji zamítli. Místo pomoci jsem dostala facku, říká švadlena

Majitel restaurace z Přibyslavi: Ten chaos je nad naše chápání, drží nás penzion

„Kluby, pro které šiju, objednávají nové kostýmy na nadcházející sezónu každý rok na podzim a potřebují je na březnové soutěže. Dělám to pro ně sama a jedná se o opravdu velká čísla, která jdou do stovek kostýmů šitých každému na míru. Díky této stálé práci jsme si upravila svůj pracovní rok tak, ať mi v létě zbývá čas i na děti. Ze zimního výdělku financuji zbytek roku a dělám pak jen drobnější zakázky,“ popisuje paní Alena.

Tím, že o zakázky, které jsou jejím stěžejním příjmem, nyní přišla, zažádala si o kompenzační bonus. Po třech měsících čekání ale dorazila nemilá zpráva. „Bylo mi sděleno, že na něj nemám nárok. Proč? Dodala jsem podklady o tom, že mi klesly tržby dokonce o 100% a doložila jsem, že je moje činnost navázána na zavřené kluby. Tak proč nic nedostanu?“ ptá se šikovná švadlena z Teplic.

Nemá provozovnu

Odpověď prý zněla, že peníze nedostane proto, že nemá provozovnu. „To byla facka. Já šiju doma a jinou provozovnu nepotřebuji. Pracuji doma, abych byla k ruce dětem, jsem odkázána sama na sebe, až když je to potřeba, tak raději šiju po nocích, abych vše zvládla. A teď kvůli takovému nesmyslu nic nedostanu? Přitom platím odvody, na které už teď nemám díky uzavření a nulovému příjmu. A nikoho to nezajímá,“ konstatuje smutně paní Alena.

Na finančním úřadě jí vysvětlili, že když nemá provozovnu, může nadále šít pro lidi. Jenže tak jednoduché to podle ní bohužel není. Dlouhá léta ji totiž trvalo, než si vybudovala stálou klientelu mezi tanečními kluby a představa, že ze dne na den najde nové zákazníky mezi lidmi, nevidí v dnešní době jako reálnou.

Vyrábějí desky pro Madonnu či Rolling Stones. Továrna z Loděnice je světový lídr

„Zakazují nám se scházet, ale najednou bych si měla zvát domu cizí lidi, abych jim mohla brát míry a šít pro ně? Vždyť to nedává smysl, nehledě na to, že takové zákazníky nenajdu jen tak. Je mi z toho smutno,“ říká paní Alena a dodává: „Ráda bych pracovala, vydělávala jako dřív a starala se o děti, ale tohle, co se děje, je strašné. Zkoušela jsem psát různým ministrům dotaz, ať mi poradí, co mám dělat, ale je to házení hrachu na zeď. Je to pro mě zoufalá situace a nebýt dětí, už dávno ležím u nějakého specialisty na lůžku a povídám si s ním, aby se mi ulevilo…“

Paní Alena M. z Teplic se už několik let živí tím, že šije taneční a soutěžní kostýmy pro dětské sportovní kluby. Přesněji řešeno se šitím kostýmů živila do doby, než začala platit omezení způsobená pandemií covid-19.