Oldřich Navrátil o barvitém životě chataře: Jsem děda, který dělá blbiny

Je to více než rok od chvíle, kdy jste přebral moderátorské žezlo Receptáře po Václavu Postráneckém. Co vám tento pořad přinesl do života?
Například kultivátor půdy, který jsem viděl v jednom ze starších dílů. Zakoupil jsem ho, a protože jsem díky pracovnímu nasazení neměl loni na zahrádku moc času, vyzkoušela ho moje žena. A je pravda, že takhle načechranou půdu na záhonech jsme ještě neměli. U nás tedy konec dřiny s rýčem a hráběmi. Kultivátor vyhrál.

Lucie Bílá a Radek Filipi: Tajnou svatbu nechystáme

Od března se chystají ve vysílání Receptáře nějaké novinky. Můžete jeho divákům prozradit, jaké to jsou?
Máme připravenou celou řadu nových, stálých rubrik. Těšit se diváci mohou na zahrádkářskou poradnu, kterou je provedou Ludmila Dušková a Jan Kopřiva – známé tváře, které se v Receptáři prima nápadů objevily už v minulosti po boku Přemka Podlahy. Další rubrikou je inspirující tvoření s Šárkou Rooyou nebo veterinární poradna s doktorkou Míšou Riedlovou. Rozmanitost témat přinese i Listárna, která kromě botanických dotazů zodpoví i ty stavební, veterinární nebo rostlinolékařské.

Vy sám zahrádkaříte na své chatě na Vysočině. Co všechno pěstujete?
Vše, nač si vzpomenete, kromě brokolice a květáku. Ty nám nějak nejdou.

Česnek sázíte každý rok na svoje narozeniny 21. října. V roce 2011 za vámi dokonce přijel Přemek Podlaha, aby ukázal divákům Receptáře, jak česnek sázíte. Vzpomínáte si na to?
Nesázím vždy na své narozeniny. Česnek potřebuje hned po zasazení takzvaně zamrznout, takže hlavně podle počasí. Na návštěvu pana Podlahy si vzpomínám. Před jeho příjezdem jsem připravil záhony i česnek k sázení. Řádky jsem označil cedulemi s názvy sázeného česneku a jako vtip jsem jeden řádek označil názvem Totems, což je jméno našeho trampského pěveckého uskupení. Pan doktor se rozhlédl a s šibalským úsměvem se na mne obrátil: „Ale tenhle druh česneku neexistuje.“ A tak mne odhalil a název naší kapely se nikdy neobjevil v televizi.

Saxana Petra Černocká: Sama bych nebyla. Žít s mužem je prostě větší výzva

Co mě zejména zaujalo, že máte sad a děláte si vlastní pálenku. Z jakého ovoce a na kolik procent ji ředíte?
Jen pro upřesnění k tomu „vlastní“ – pálit načerno doma je trestné, a hlavně bych nikdy neriskoval zkažení úrody špatným vypálením. Takže doma si ji samozřejmě neděláme. Už léta pálíme s kamarádem Mírou z Vizovic v domácí pálenici v Zádveřicích u Vizovic. Takže Míra převeze v sudech kvas ze švestek z Vysočiny do Vizovic, zajistí, chudák, dřevo a páleničář Dominik vypálí. My mu asistujeme, ochutnáváme a kibicujeme. Je to každoroční krásné setkání. No a ředíme na necelých 50 procent. To pak slivovice nejen krásně voní, ale je i dobrá, neřeže.

Používáte pálenku jako medicínu, nebo jako slavnostní nápoj?
Já ji skoro nepiju. Rád jí ale obdarovávám rodinu a přátele.

Kutil je ale prý u vás doma vaše žena. Trochu jste si prohodili tradiční mužské a ženské role, protože vy zase s oblibou vaříte. Stane se vám také, že se to nedá jíst?
Žena mne vždy chválí, že jsem šikovný kuchař. Takže snad ne. Výbornou pověst má třeba moje dršťková, kterou vařím ve velkém a roznáším ji u nás na chatě po osadě. Ale u nás vaří i moje žena, od ní mám nejraději lehčí jídla. Třeba špagety se sýrovou omáčkou nebo boloňské s domácím rajčatovým pyré. Když upeče štrúdl nebo, ještě lépe, tvarohovou bábovku, musím se držet, abych to „nezbouchal“ všechno hned.

Pavel Trávníček: Brzy ukončím kariéru. Vím, co má v mém věku největší cenu

Často si chválíte soužití s ostatními chataři ve vaší osadě Lesy, stráně, dým. Existují nějaká nepsaná, nebo dokonce psaná pravidla, která by měl každý dodržovat?
To se ale velice pletete. Máte špatné informace. Osada Lesy, stráně, dým je osadou z restaurace U Prince Miroslava, která se nachází v Praze-Radlicích. Osada, kde mám chatu, se jmenuje Oblazeň a je na Vysočině. Pravidla jsou tam přenášena již po generace a týkají se společného soužití. Nemusí být psaná, protože ta už dodržovali naši dědové, tátové, my a budou je dodržovat i naši vnuci.

Kde je vlastně počátek vaší lásky k chataření?
V dětství. Rodiče mě vzali poprvé na chatu, když mi bylo půl roku. To byla ještě „stará“ chata. Jak jsme se rozrůstali, postavil jsem si svou.

Jste dědou pěti vnoučat. Máte čas se jim věnovat? A co s nimi děláte nejraději?
Snažím se na ně čas vždy si udělat. S těmi staršími pětiletými, Viktorem a Emou, už jsou z nás parťáci a oni chodí za zády mé paní a říkají: „Dědo, pojď, budeme dělat blbiny!“ To je pak hodně veselo. Dvouapůlletá Nela už se k nám přidává a malá Anička jen spokojeně huláká z kočárku. Nejraději jsem, když nám je rodiče dovezou na chatu. Viktor se mnou už skládal dřevo, Emča se mnou chodí na ryby. Vnuk byl jednou, a po pěti minutách jsme šli domů, ještě nevydrží. Babičce se snaží pomáhat kolem chaty. A o něčem svědčí určitě i to, že než ti starší pořádně mluvili, říkali mi: „Dede, ham!“ Tak takový jsem děda.

Herec Pavel Batěk: Vadí mi, když na mě z Facebooku vyskakují bláboly

Čím vám dělají největší radost?
Tím, že jsou.

Radost vám dělá i vaše fenka, na kterou nedáte dopustit. Jak dlouho už jste spolu?
O rok méně než s mou paní.

Je o vás také známo, že rád rybaříte a že vám jde spíš o odpočinek u vody. Jíte vůbec ryby? A která ryba je podle vás největší lahůdkou?
Ryby jím, většinou je ale pouštím. Ze sladkovodních ryb mám nejraději kapra na řízek. I když, uzený je také výborný.

Podle informací na internetu momentálně hrajete ve čtrnácti představeních a v Divadle Na Fidlovačce zkoušíte patnácté. Problémy s pamětí ještě nepřišly?
Kolik mám nazkoušeno, nevím, ale je toho dost. Na Fidlovačce bude premiéra začátkem března a v mém domovském divadle Studio Ypsilon počátkem dubna. Takže pořád zkouším. Vypadá to na ztrátu paměti? Herecká paměť je vycvičená stejně jako sportovcovy svaly. Stále ji trénujeme, takže role se nezapomenou.

Představení, které má premiéru 7. března, se jmenuje Testosteron. Jakou roli hrál testosteron ve vašem životě?
Jako v životě každého muže.

Jarní výsevy jsou za dveřmi: Kdo v březnu zaspí, bude jen těžko dohánět

Češi a závislosti

Jste na něčem závislý?
Ne.

Měla by se legalizovat marihuana?
Pro léčebné účely určitě.

K čemu nejčastěji používáte mobilní telefon?
K sebeobraně.