Na ochoz věže vystupovali návštěvníci po 72 schodech a odměnou jim byl nezapomenutelný výhled na Chebsko, Krušné hory, výběžky Šumavy a Slavkovského lesa. Po druhé světové válce až do pádu komunismu se rozhledna ocitla v nepřístupném pohraničním pásmu. Dlouho proto byla mnohými považována za zbouranou a mladší generace o její existenci ani nevěděly. V roce 2004 město Cheb odkoupilo pozemek, kde věž stojí, a hned následující rok ji nákladem dvou milionů korun kompletně zrenovovalo.

Velkou přeshraniční akcí pak byla znovuotevřena veřejnosti. U příležitosti oslav 100 let od postavení rozhledny došlo k úpravě ohniště u věže a vybudování posezení. To se skládá z dřevěné lavice a stolů z kulatiny, napevno zapuštěných do země. Název nese po německém kancléři Otto von Bismarckovi. V té době bylo postaveno v německy mluvící části Evropy a také v Jižní Americe dvě stě podobných Bismarckových rozhleden, sloupů a mohyl. Uvnitř rozhledny mohou lidé spatřit i historické runové nápisy. Jedná se o symboly germánské mytologie. Od roku 1915 tam dokonce stála i výletní restaurace, která zanikla po druhé světové válce.