Podobné ekologické řešení se snaží s dalšími restauracemi vymyslet obecně prospěšná společnost Kokoza. Ta už deset let učí lidi kompostovat a pěstovat i ve městech a bytech. Jak upozorňuje Denisa Lešková, koordinátorka z Kokozy, momentálně končí zhruba polovina směsného odpadu na skládkách. A čtyřicet až šedesát procent z něj tvoří zcela zbytečně bioodpad. „Restaurace ale na ekologický rozměr moc neslyší, zajímá je především ekonomická stránka. Ale umíme každému navrhnout řešení tak, aby se mu časem vyplatilo,“ vysvětlila.

Řetězce zavádějí nekonečné sáčky také u pečiva. Vracejí se i síťovky

Nový zákon o odpadech s účinností od ledna 2022 ukládá gastroprovozům povinnost nakládat s vyprodukovaným odpadem, na rozdíl od původního zákona se v něm klade důraz na tříděný sběr bioodpadu. Podle Kristýny Mrkvičkové, kompostovací konzultantky Kokozy, však bioodpad třídí jen zhruba šedesát procent gastroprovozů. Některé ho splachují do kanalizace, což zase neodpovídá zákonu o vodách. Kokoza se snaží restauracím, jídelnám a kavárnám vyčíslit, kolik zaplatí za svoz odpadu, za biopopelnici, do níž házejí zeleninové odřezky z kuchyně, a za gastropopelnici, kam dávají živočišné zbytky a nedojedené jídlo. A také o kolik se jim zmenší bioodpad, když kompostují.

Obří kompost pro celé město?

Na stranu výdajů se naopak musí započítat pořizovací cena kompostéru, která se u středně velkých zařízení pohybuje v desítkách tisíc, u velkých v řádech statisícůkorun. V případě elektrických kompostérů se připočítává i energie. Nicméně existují varianty, kde rozkládání zbytků zajistí žížaly, popřípadě fermentace tedy kvašení.

Řešení může představovat i obří kompostér, kam by svážely bioodpady restaurace a kavárny z celého města. Takový systém funguje podle Denisy Leškové například na ostrově na okraji Paříže. Kompostér zmenší objem bioodpadu během dne o devadesát procent, takže zbude jen malá černá hromádka.

Paradox. Stát zlevnil elektřinu pro trolejbusy, na elektrobusy se zapomnělo

Bioodpadu by se ideálně mělo předcházet, tedy snažit se, aby v koši končilo co nejméně pokrmů. Existuje například stále více provozoven, kde si zákazník musí objednat oběd den dopředu. Vaří pak přesný počet porcí a vyhodí se minimum. Iniciativa Zachraň jídlo zase zachraňuje zbylé jídlo pro charitu. Od března 2022 se jí podařilo předat více jak 3500 porcí, které by se vyhodily, do rukou potřebných. Pokud v gastro podniku zbude na konci výdejní doby nezávadné jídlo, podnik ho pomocí webové tabulky projektu zaregistruje k darování. Následně si hotové jídlo zarezervuje charitativní organizace. Řidič připravené pokrmy vyzvedne a převeze, klienti ho pak mohou hned zkonzumovat.

„Jídlo darujeme do charit. V budoucnu si je snad budou moct vyzvednout všichni, pro které je teplý pokrm luxusem,“ uvedli organizátoři iniciativy Zachraň jídlo.