K takzvanému vykročení z Afriky došlo asi před 80 tisíci let. "Část populace nejstaršího člověka dnešního typu opustila africký kontinent a začala se rozšiřovat do jiných světadílů, což vedlo ke vzniku všech současných populací," popsal podle serveru Science Alert tento exodus evoluční biolog Jaume Bertranpetit z Univerzity Pompeu Fabra ve Španělsku.

Některé vyhynulé hominidy známe. Třeba druh Sahelanthropus tchadensis, který žil ve střední Africe na území dnešního Čadu. Existoval ale i jiný. Neznámý, tajemný...
V pravěké Africe žil "duch". DNA tamních obyvatel nese stopu neznámého předka

Souběžně s prošlapáváním této cesty z Afriky do Eurasie se první moderní lidé začali potkávat s pravěkými hominidy jiných druhů, kteří na rozdíl od nich později vyhynuli. Ale vlastně nevyhynuli úplně, protože nejstarší příslušníci druhu homo sapiens se s nimi nejenom setkali, ale v nejednom případě také spářili - a převzali tak část jejich genetického dědictví.

Až donedávna byli vědci přesvědčeni, že mezi tyto příležitostné sexuální partnery nejstaršího člověka dnešního typu patřili jen neandertálci, jež v roce 2010 doplnili denisované - druh, o němž se dříve vůbec nevědělo. A nedávno byl identifikován ještě třetí záhadný předek, zvaný doposud "duch", protože vědci neměli žádný fyzický důkaz jeho existence. Stopu po něm našli jen díky algoritmům hlubokého učení, prohledávajícím složitou masu pravěkého a moderního lidského genetického kódu.

Strojové učení potvrzuje hypotézu o hybridní dívce

Pomocí statistické techniky zvané Bayesovská inference (zjednodušeně řečeno způsobu, jak na základě neúplných informací najít co nejpravděpodobnější vysvětlení nějakého jevu) objevili vědci důkaz takzvané "třetí introgrese", tedy toho, že moderní lidé se při svém vykročení z Afriky zkřížili s tímto pravěkým duchem.

"Šlo buď o populaci příbuznou neandertálsko-denisovanskému kladu (klad je skupina organismů zahrnující společného předka a všechny z něho vzešlé potomky, pozn. red.), nebo o populaci, která se od linie denisovanů brzy odchýlila," napsali vědci ve studii, otištěné v odborném titulu Nature Communications. 

Tři sta tisíc let stará lebka, uložená v Muzeu přírodních dějin v Londýně, byla dříve považována za lebku člověka heidelberského. Je zde však možnost, že patřila neznámému africkému druhu, označovanému jako "duch"
Pravěký africký "duch" možná zanechal stopu. Sto let přitom byla lidem na očích

Podle Science Alert jde v jistém smyslu o hypotetické potvrzení toho, že fosilie záhadné dospívající dívky z Denisovy jeskyně na Sibiři, která byla v roce 2018 identifikována jako "hybrid", představuje opravdu ostatky hybridního předka dnešního člověka. 

"Naše teorie se shoduje s hybridním exemplářem objeveným nedávno v Denisově jeskyni, i když zatím nemůžeme vyloučit ani jiné možnosti," uvedl v tiskovém prohlášení genomik Mayukh Mondal z univerzity v Tartu v Estonsku, který byl členem výzkumného týmu.

Máme v krvi ducha, důkazy přibývají

Také v roce 2018 našel vědecký tým důkazy, že vedle denisovanů a neandertálců se musel s člověkem křížit ještě třetí neznámý druh, přičemž hned dvě studie publikované začátkem roku 2019 sledovaly časovou osu toho, jak se tyto vyhynulé druhy protínaly a křížily.

Moderní lidé druhu Homo sapiens se s denisovany zřejmě nejen setkali, ale stačili se s nimi i zkřížit.
Odkaz tajemných denisovanů: jedni dnešní lidé se jim podobají více nežli ostatní

Použití umělé inteligence a strojového hlubokého učení je další technika, s jejíž pomocí se vědci snaží tuto málo známou kapitolu expanze lidského druhu prozkoumat. Nejde přitom jen o lepší poznání vzdálené minulosti, ale také o to, jaké genetické dědictví dnes v sobě neseme my.

"Nejdřív jsme se domnívali, že průzkumem míst s vysokou rozbíhavostí v genomu uvidíme, jaká část je neandertálská, jaká denisovanská, a zda to vysvětluje jeho celkový obraz. Ale teď zjišťujeme, že i když odečteme neandertálský a denisovanský podíl, pořád zůstává v našem genomu něco, co se velmi liší,"  uvedl Bertranpetit pro Smithsonian.