Tajemství dopisů Marie Antoinetty odhaleno. Vědci ví, jaká slova cenzor zničil

Francouzské královně Marii Antoinettě zbývaly poslední měsíce života. O lesku dřívějších let si mohla nechat jen zdát. Společně s rodinou, zejména manželem, francouzským králem Ludvíkem XVI., byla držena v pařížském Tuilerijském paláci. Po nezdařeném pokusu o útěk z června 1791, který jen vygradoval události Velké francouzské revoluce, byli oba přísně střeženi.

„Od konce června 1791 do konce června 1792 se však královně dařilo udržovat tajnou korespondenci s jejím favoritem, švédským hrabětem Hansem Axelem von Fersenem. Část jejich dopisů je od roku 1982 uchovávaná ve francouzském národním archivu," píší na webu zástupci francouzského Centre de Recherche sur la Conservation.

Ten, který okouzlil Marii Antoinettu. Axela Fersena krutě umučil rozzuřený dav

Jenže. Když se dopisy do archivu dostaly, zůstali historici nemile zaskočení - některá slova, věty či dokonce celé odstavce byly zaškrtány neznámým cenzorem a jejich obsah zahalen tajemstvím. To ovšem platilo jen dosud. „Upravené řádky dopisů Marie Antoinetty byly nyní za použití moderních vědeckých technologii vůbec poprvé odhaleny. Podařilo se to vědcům z francouzského Centre de Recherche sur la Conservation. Svá zjištění zveřejnili v odborném časopisu Science Advances," píše CNN.

Nežádoucí "milovaný"

Vědci prozkoumali celkem patnáct dopisů. „Podařilo se nám odhalit upravený obsah osmi dopisů, díky čemuž bylo vrženo nové světlo nejen na vztah Marie Antoinetty a hraběte von Fersena, ale také na osobu cenzora," uvádějí vědci v úvodu svého odborného článku.

Odborníky zajímalo, co mohlo být v dopisech tak závažného, že neznámý cenzor škrtal či jinak překrýval slova, celé věty a někdy i odstavce. „Ať už šlo o státní tajemství, únikové plány, nebo důkazy o milenecké aféře, tento pravděpodobně citlivý obsah historiky fascinoval po téměř sto padesát let," uvedla chemička Anne Michelinová z franouzského Národního muzea přírodní historie, která stála v čele výzkumného týmu.

I sama podstata vztahu mezi hrabětem Hansem Axelem von Fersenem a francouzskou královnou totiž zůstává dodnes zčásti tajemstvím. To, že jejich vztah byl velmi blízký, je sice všeobecně známé, ale historici se dodnes hádají, zda šlo pouze o lásku platonickou, nebo i milenecký vztah.

Kvůli lásce se vzdá titulu i peněz. Japonská princezna na sňatek čekala roky

Pro odhalení přeškrtaných vět vědci použili techniku, která dopisy nijak nepoškodila, zároveň již ale v předchozích letech ukázala, že je velmi účinná. „Byly díky ní odhalené skryté malby, které byly přemalovány, či zkoumány fosílie," píše server Science News. Konkrétně šlo o rentgenovou fluorescenční spektroskopii (XRF).

Vědci se zaměřili na složení použitého inkoustu - a jelikož v osmi dopisech z patnácti se složení inkoustu, jímž byl dopis původně napsán, a inkoustu, který použil cenzor, lišilo, dokázali odborníci jednotlivé texty od sebe oddělit. Celkem uspěli u pětačtyřiceti upravených pasáží. „Ukázalo se, že zaškrtána byla slova jako milovaný, něžný příteli, zbožňuji či šíleně," píše web CNN.

Zaškrtána byla třeba i sousloví "ne bez vás", "udělal mé srdce šťastným", "pro štěstí nás tří", či "vy kterého miluji". „Upravené pasáže jsou tedy převážně sentimentální - naopak komentáře o politické situaci a dění ve světě zůstaly v dopisech ve většině případů necenzurovány," píše list Science.

Kromě slov vědci dokázali rozklíčovat i text celých odstavců, které byly rovněž přeškrtány. Zatím jej ale nezveřejnili. „V současnosti probíhá přepis těchto odstavců pod dohledem historiků a kurátorů. Jeho zveřejnění bude předmětem jiného odborného textu," uvedli vědci v nyní publikovaném článku.

Barokní záhada odhalena: Malba na obraze od Vermeera ukrývala tajemství

Zveřejnili však, kdo byl oním cenzorem - protože i tohle se jim podařilo zjistit. A nešlo o nikoho jiného, než přímo o hraběte Hanse Axela von Fersena, druhou z hlavních postav celého příběhu. „Myšlenka, že to byl právě Fersen, kdo dopisy upravil, je skutečné odhalením s velkým O," uvedla pro server Science profesorka francouzské literatury na slavné Oxfordské univerzitě Catriona Sethová. Historici totiž až doteď předpokládali, že obsah dopisů byl cenzurován až ve druhé polovině devatenáctého století - pravděpodobně Fersenovou praneteří, aby ochránila pověst pisatelky dopisů.

Opatrný hrabě

Díky přelomovému zjištění o osobě cenzora nyní historiky čeká další kus práce. Musí totiž pátrat po Fersenově motivaci upravovat obsah dopisů. A zároveň to vyvolává další otázky o vztahu von Fersena a Marie Antoinetty. První klepy o tom, že byli nejen blízkými přáteli, ale i milenci, vznikly už za jejich života, a kde je pravda se neví dodnes. „Královna v něm každopádně našla velké zalíbení. A nyní odhalený text dopisů představuje neuvěřitelný náhled do myšlenek a citů Marie Antoinetty," okomentovala Sethová.

To, že oním cenzorem byl Fersen, překvapilo i autory výzkumu, kteří původně ani nedoufali, že tuto skutečnost odhalí. „Skutečně mě to zaskočilo," přiznala vědkyně Michelinová.

I když jsou se závěry, proč se k tomu Fersen uchýlil, ona a její tým v článku opatrní, naznačují, že to asi mohl udělat proto, aby ochránil královninu čest. „Hrabě třeba v jednom případě nejen přeškrtal původní text, ale nad něj napsal nový. Změnil větu "Dopis z osmadvacátého ve mně vyvolal štěstí" na opatrnější "Dopis z osmadvacátého mě zasáhl". Vědci tvrdí, že to bylo zřejmě z politických důvodů, aby se přešlo kompromitující situaci, pokud by se dopisy dostaly do nepravých rukou," uvádí server Inside Science.

Fersena jako cenzora prozradil použitý inkoust. „Ve všech von Fersenových dopisech i větě, kterou přepsal, bylo zachyceno stejné složení inkoustu, jaké použil i cenzor," nastiňuje web CNN.

Davidem porušil Michelangelo pravidla. Přirození sochy si vyžádalo zvláštní péči

Ze stejného důvodu mimochodem vědci nedokázali rozšifrovat obsah přeškrtaných pasáží v sedmi dopisech. Inkoust použitý pisatelem a cenzorem se totiž shodoval. Vysvětlení této shody je jednoduché. „Některé z dopisů Marie Antoinetty, které se dostaly do archivu, totiž ve skutečnosti jsou kopie originálních dopisů, které kdysi poslala Fersenovi," uvádí CNN.

Hrabě tedy dostal od Marie Antoinetty dopis, slovo od slova jej překopíroval a následně zcenzuroval. Jelikož v osmnáctém století přirozeně neexistovala žádná úložiště, bylo běžné, že pokud šlo o významné dopisy, tvořily se jejich kopie. To, že Fersen je nejen vytvořil, ale i upravil, podle vědců naznačuje, že pro něj tyto dopisy musely být důležité.

„Jak moc osobní byl vztah Marie Antoinetty a hraběte von Fersena se možná už nikdy nedozvíme, ale pravdou je, že si jejich tajné dopisy ponechal, i když to pro něj muselo být riskantní," připustila vědkyně Michelinová.