Jako rozjetý vlak může fanouškům připadat energická a stále něčím nová hudební partička Tři sestry. Deska střídá desku a koncertní turné se každým rokem valí po celé republice. Je to tím, že kapela nezamrzá na zajetých principech, ale, jak se říká, jde s dobou. Stále dokáže oslovit mladé posluchače a současně i polaskat na srdci dlouholeté příznivce.

Je to logické, z věrnosti publika je totiž skupina živa, a tak se za ním nezapomíná vracet. A to je případ loketského amfiteátru, kde Tři sestry opět pořádně ´naládují´ kotel a mašinfíra Lou Fanánek Hagen nasadí svůj osobitý krákor.

Do Lokte se vracíte již poněkolikáté. Co vás sem tak láká? Je to místní publikum?

Je to jedno z tradičních míst, kde se hezky hraje. Publikum je tu standardně dobré a to místo pod hradem je úplně parádní.

Kouzlo podhradí …

Ano, kouzlo podhradí, to je naprosto přesné.

Chystáte se koncert doplnit o nějaký vzpomínkový blok věnovaný zesnulému Františku Sahulovi?

Nechystáme, protože hrajeme některé písničky od něho, tak nějak zakomponované bez ohledu na to, co se stalo v poslední době. To spíš tedy občas zahrajeme, jako já Fanánek a Synové výčepu, nějaký vyloženě bloček, třeba hodinový, na letních festivalech, který bude sestavený ze Sahulových největších hitů.

Čím byl pro vás v osobním a pracovním životě?

No, Sahula byl můj souputník od roku 83, takže pětadvacet let. Velice mě fascinovaly některé jeho písničky a zážitky. On byl o tři roky starší než já, mně bylo sedmnáct a jemu dvacet, takže to byl takový učitel, životní, hospodskej …
Byla to prostě důležitá persóna, která, i když mě dokázala pěkně občas vytočit, tak bylo dobré, že někde v povzdálí byla, a furt jsme jako doufali, že bude mít zase některé z těch lepších období a že ještě vytvoří nějaký parádní song. Takže to je samozřejmě velká škoda, že už tato možnost nenastane …

Jakou píseň si s jeho osobou nejčastěji spojujete? Mně osobně například vždy naskakuje Šetři se, chlapče.

Píseň Šetři se, chlapče … Tak to je typická sahulovka, tu hrával sám na koncertech. To je pekelnickej song, opravdu. A jinak masově je velmi spjatý s písněma sestrovskejma, třeba Sovy v mazutu nebo Život je takovej. A naprosto nejslavnější je svojí rolí v klipu Průša je úchyl.

Celý rozhovor si můžete přečíst ve čtvrtečním Sokolovském deníku.