Hrál po boku světoznámých umělců. Sám ale rozdíly nedělá. Je mu jedno, jestli hraje pro 25 tisíc diváků, nebo jen pro 150. „Hlavní je spokojený fanoušek,“ říká muzikant, který už v sobotu zavítá do Sokolova, kde vystoupí v tamním Alfa Music Clubu.

V únoru jsi oslavil 50 let. Tak jakých to bylo 50 let?
V hudbě a umění je to vždy jen subjektivní názor, ale určitě to potěší. Ti, co mě znají, vědí, že hraní a kytara jsou po mě vše a ten úsměv je radost, co prožívám, když hraji. Za ty roky jsem zažil tolik krásných věcí, potkal jsem strašně moc úžasných lidí, kapel, promotérů, že jsem se rozhodl to napsat.
Chystám tedy vydání knihy. Nemohlo mě potkat nic hezčího než hudba a vše, co s tím souvisí. Oslava zatím neproběhla, jen malá, rodinná, ale já nejsem moc na oslavy, spíše žiji každý den, jako by byl poslední.

Jaké byly vůbec tvé hudební začátky?
Pro mě celé dětství a mládí znamenalo sport, hlavně hokej. Vyrůstal jsem v hudební rodině a hudba byla všude kolem mne. S hudbou jsem začal docela pozdě, zhruba v patnácti, když jsem skončil s hokejem.
Vůbec jsem neměl žádné zkušenosti, nechápal jsem, jak někdo může hrát na kytaru, a ještě když jsem viděl někoho hrát, třeba kamarády u ohně, byl jsem z toho úplně hotovej, jak může někdo tak rychle střídat akordy. Ale sport mě naučil bojovat, nevzdávat se, když se hned nedaří, a neskutečně na sobě pracovat. Vždy se to vrátí, ne třeba hned, ale vrátí, a když ne, tak se z tebe stane určitě lepší člověk.

Za dobu své kariéry jsi hrál po boku řady českých i zahraničních muzikantů. Které z angažmá ti nejvíce utkvělo v paměti?
Každé hraní je pro mne svátek a velká pokora, že mohu hrát, nezávisle na tom s kým. Jde mi vždy o každého jednotlivého posluchače, dotknout se ho hudbou a mojí hrou. Pak je jedno, pro kolik lidí hraješ. Jeden den jsem hrál s Doro Pesch pro 25 tisíc lidí nebo se Scorpions pro 15 tisíc lidí a hned druhý den jsem hrál v klubu pro 150 a pocit byl stejný a fanoušci také.
Těch nabídek, co jsem dostal, bylo opravdu hodně, a ať to vyšlo nebo ne, nebo jsem se rozhodl, jak se rozhodl, vše má své, ať to byli LBizkit, Nevermore, B.Bayley, D.Pesch a mnoho dalších i tady u nás. Kdysi mi lidi vyčítali, že je blbý, že hraji bez zpěvu, že to není komerční, ale díky tomu se mi povedlo dostat ke spoustě muzikantů, ke kterým bych se normálně nedostal. Teď mě zase lidi oslovují, abych hrál více instrumentálně. Hrál jsem třeba s kapelami jako host nebo doprovázel či hrál jako suport s Uriah Heep, Airbourne, Helloween, Masterplan, Rage, Gama Ray, Scorpions, Primal Fear, Siner, Doro Pesch (ex Warlock), s Blazem Bayleym (ex Iron Maiden), M.Mendoza (ex Whitesnake, T.Lizzy), s fenomenálním kytaristou Victorem Smolským Rage, Almanacm, který produkoval CD Freedom Call, projeli jsme několikrát Evropu včetně Ruska, kde má mnoho fanoušků, je toho strašně moc.

Na Sokolovsku již neodmyslitelně patříš k festivalu Rockové sady, který pořádá tvůj kamarád Honza Zmrzlý. Jak se díváš na lidi, jako je on – nadšence, kteří neváhají uspořádat festival v podstatě na konci světa, a i tak se mu daří zvát kapely i světového formátu?
Honza je pro mě velký srdcař a zaplať pánbůh za takové lidi. To, že jezdí k Honzovi na festival takové super kapely, hovoří za vše. A i to, co už jsem psal…, nezáleží, kde hraješ a pro kolik lidí, rock´n´roll je život, životní styl, a ne póza.

Před nedávnem jsi prožil těžké období, kdy jsi prodělal vážné zdravotní problémy. Co to v tobě zanechalo a měl jsi černé myšlenky skončit s hudbou?
Hudba je pro mě opravdu vše. Dokud budu moci a budou lidi mít zájem, tak budu hrát. Bylo to nepříjemné, ale koledoval jsem si o to dlouho a nakonec mě to dostihlo, nepřipraveného a nečekaně. Normálně jsem se uštval, ale dostal jsem druhou šanci, za kterou moc děkuji. Je otázka, jak to bude srdce zvládat, ale zatím to vypadá dobře. Každá taková věc člověka poznamená. Uvědomil jsem si věci, které jsou a nejsou důležité, a taková ta klasika, co říkají všichni, ale je to tak. Děkuješ za každý den, co tu můžeš být, a velmi si toho vážíš.

V Sokolově vystoupíte se Seven už 1. dubna. Na co se mohou fanoušci těšit?
Určitě na mnoho hudby. Budeme hrát velmi dlouho a bude to rozděleno do tří částí. První hodina bude instrumentální, budeme hrát upravené a předělané skladby ze všech alb. V druhé hodině představíme nové LP a CD s malým překvapením. A nakonec budeme jamovat s různými hosty z okolí Sokolova. Měl by to být pestrý večer plný pohody a hudby. Takže se na všechny moc moc těšíme a všechny tímto moc zvu.

Představíte i skladby z nového CD Mury, jak vznikalo a jak bys ho charakterizoval?
CD Mury je vyústěním naší práce. Velmi jsme se na něj připravovali. Vybírali jsme asi z 200 nápadů, než jsme se rozhodli pro ty písně, co na CD budou. Nakonec jsme jich vybrali 12 a věřím, že to za to stálo, ale stejně to bude na fanoušcích, zdali se nám to povedlo, či ne. Zatím jsou všichni nadšení, což je největší odměna. CD je celkově hudebně tvrdší než předešlé, ale melodické linky jsou silnější a melodičtější, takže je prostě melodičtější, ale tvrdší. Udělali jsme i vinyl, čím jsem si splnil další sen.

Hudební sezona se začíná zase rozjíždět. Co tě čeká v následujícím období a v letních měsících?
Čeká nás spousta koncertování a festivalů. Připravujeme na podzim větší turné. Těším se na fanoušky a na tu atmosféru kolem festivalů. Chtěli bychom na podzim natočit akustické album. Vše je k nalezení na www.sevencz.com nebo www.honzakirkbehunek.cz.

V srpnu se jistě znovu objevíte již na 15. ročníku Rockových sadů. Co popřát jubilejnímu ročníku?
Doufám, že ano, a ještě jednou se moc omlouvám, že jsme na loňský ročník kvůli mé nemoci nedorazili. Popřál bych, aby se Honzovi dařilo pořád stejně dobře, aby měl štěstí na dobré sponzory a lidi, aby byli fanoušci spokojení a kapely aby se rády vracely jak doposud.

Koncert:

Honza Kirk Běhůnek ze skupiny Seven zahraje v Sokolově v sobotu 1. dubna v Alfa Music Clubu. Jako hosté vystoupí například Lukáš Zmrzlý, frontmen kapely Object, Honza Kukal, mladý, nadějný bubeník z Kraslic. Seven představí i novinkové album Mury. Začátek koncertu je ve 20 hodin.