Návštěvník se tak ocitne v abstraktním japonském lese a vyprázdněné bývalé svatyni, která nese stopy přírodní kapucínské spirituality. V pondělí 4. dubna v 17.30 hodin začíná slavnostní vernisáží za účasti autora, čtyřicetiletého akademického malíře Patrika Hábla, výstava těchto svitků v monumentálním měřítku v sokolovském klášterním kostele svatého Antonína.

Patrik Hábl, který vyučuje na Vysoké škole umělecko-průmyslové v Praze, je malíř pracující nejen s obrazem, ale i s prostorem. Jeho tvorba byla oceněna prestižní Waldesovou cenou a cenou Europol. Vytvořil řadu prostorových vstupů současného umění do významných historických staveb, mezi nimi například intervenci „postních obrazů" v pražském akademickém kostele Nejsvětějšího Salvátora, intervenci ve stálé expozici středověkého umění v Anežském kláštere nebo instalaci v expozici Umění Asie a starověkého Středomoří v Národní galerii v Praze. Velké ohlasy vzbudila jeho samostatná výstava v Centru současného umění Dox Transformace krajiny, kde industriální věž Doxu proměnil v jakousi kapli.

Loni byl vybrán odbornou komisí na Mezinárodní umělecké bienále do čínského Pekingu a na podzim představil své práce v japonském Kjótu. Počátkem tohoto roku 2016 vytvořil 15metrovou instalaci v klášterním kostele v hornofalckém Speinshartu.

Pro Patrika Hábla je zobrazení objektu spíše prostředkem než cílem. Zajímá se totiž o vnitřní strukturu jsoucen, nikoliv o povrch, který je dán našemu vnímání bezprostředně. Vzhledem k faktu, že Hábl hledá nezjevné nemateriální souvislosti, jeho malba se stává zrcadlem ducha, uvádí o autorově díle teoretik umění Ondřej Jerman. Malíř je podle něho smělým experimentátorem – maluje na různé podklady, barvu nanáší válečkem, nechává stékat, vysychat na slunci nebo zamrzat. Experimentuje ale i v obsahové rovině. Pokud mluví o krajině, přírodě, přirozenosti, vyjadřuje, že tyto fenomény zásadně překračují člověka svou trvalou přítomností a stálostí. Lidství se z tohoto zorného úhlu jeví jako novinka. A přesto toto aktuální přetváří vše původní, přirozené, k obrazu svému.

Tyto meditace jsou pro Patrika Hábla východiskem k otevření tématu pokory: jakým právem člověk klade hranici objektivního, jakým právem zakládá hodnoty? Ukazuje se, že individuální existence má jen malý vliv na globální běh událostí, na výslednou podobu světa. Člověk tedy mění, rozrývá, přeskupuje pouze materiální povrch věcí, duch však zůstává nezměněn. Není to člověk, kdo zakládá hodnoty a stává se zákonodárcem přírody. Patrik Hábl tak divákům nabízí možnost pozorovat nezjevné cesty ducha, nechat promluvit to skryté. Výstava potrvá do 29. dubna denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin, vstup je díky podpoře Sokolova a Ministerstva kultury ČR zdarma. 

Autor: Tomáš Kábrt