Vzkřísili k životu bývalé Beaufortské alpinum a proměnili ho v unikátní Bečovskou botanickou zahradu, která si letos po celý rok připomínala pořádáním řady zábavných i naučných akcí 100 let od svého vzniku.

Můžete alespoň stručně připomenout, jak botanická zahrada vznikla?
Lokalitu zasazenou do stráně nad řekou Teplá si počátkem 20. století vybral pro vytvoření takzvaného alpina Jan Koditek, zahradník majitelů bečovského panství, rodu Beaufort-Spontinů. Práce na vzniku zahrady začaly v roce 1918 a její základ byl vytvořen v roce 1935. Původní rozloha zahrady byla kolem 19 hektarů. V roce 1931 bylo v zahradě již 1 005 druhů rostlin z 321 rostlinných rodů z různých světadílů. Na alpské louce, která vznikla ve stejném roce, bylo umístěno dalších zhruba 300 druhů. Bohužel po roce 1945, kdy byli majitelé zámku odsunuti, začala zahrada pustnout a nakonec se na park se záhony skalniček a cizokrajných stromů téměř zapomnělo.

Kdy jste začali s obnovou zahrady?
Postupná obnova botanické zahrady v Bečově začala v roce 2005. Nebylo to vůbec jednoduché a vlastně jsme dosud neskončili. Je to nepřetržitá činnost, která spočívá nejen v obnově zahrady, ale také v jejím dalším rozvoji. Byl proveden dendrologický a floristický průzkum, došlo k vykácení náletových dřevin, bylo provedeno geodetické zaměření. Byl také vyčištěn středověký náhon a od roku 2008 jsou postupně obnovovány původní skalky. Pozemek musel být oplocen. Vznikly například hrací prvky pro děti v přírodním stylu. Vybudovat jsme museli zázemí pro návštěvníky, zavést do areálu vodu a elektřinu, upravit cestičky i rybník v areálu zahrady a mnohé další. Náklady se šplhají už do milionů korun, snažíme se využívat různé dotace nebo granty. Letos jsme například za zhruba 750 000 korun vybudovali čistírnu odpadních vod a toalety. Součástí obnovy zahrady je samozřejmě rozsáhlá výsadba rostlin, což je proces, který se projeví až za několik let poté, co povyrostou.

Za obnovu botanické zahrady jste už s kolektivem spolupracovníků získali řadu ocenění. Které z nich považujete za nejvýznamnější?
Potěšilo nás každé z nich, které upozornilo na práci mnoha dobrovolníků a veřejnost na zahradu upozornilo. Ať už to byl titul Grand Prix Cena Ď za rok 2014 nebo ocenění Nejkrásnější proměna roku 2013 či ocenění Památkové komory ČR v roce 2014 za péči o Bečovskou botanickou zahradu. Mezi ta nejvýznamnější ocenění ale zcela jistě patří přijetí Bečovské botanické zahrady za řádného člena Unie botanických zahrad České republiky. Pro botanickou zahradu to byl významný historický zlom, především co se týče návaznosti na dílo zámeckého zahradníka Jana Koditka, který tento komplex navrhl a vybudoval na počátku 20. století za výrazné podpory vévody Beaufort-Spontin a hraběte Silva Taroucy. Ostatní takto velké zahrady patří pod města, kraje, státní výzkumné ústavy či univerzity. To v našem případě neplatí a o to je zajištění fungování bečovské zahrady náročnější a komplikovanější. Nemáme ani žádného hlavního sponzora. O to víc jsme vděčni například za finanční podporu města a Karlovarského kraje na některé akce.

Letošní počasí jako by se rozhodlo ignorovat, že slavíte 100. výročí, a život vám patrně spíše komplikovalo…
Má to dvě roviny. Pokud jde o návštěvnost na akcích, tak můžeme být velmi spokojeni, protože snad ani jednou nezapršelo a nemuseli jsme vymýšlet nějaké mokré varianty nebo program rušit. Takže lidí chodilo hodně. Pokud jde o vlastní zahradu a výsadby, tak to byla katastrofa. Zhruba polovina toho, co se vysadilo na jaře, uhynula. Výsadby staré rok či dva bojovaly o život a snad většina z nich přežije. Bohužel se velké sucho projevilo také na starých stromech, kterým rozhodně neprospělo. Čekáme na vláhu jak na smilování.

Letošní jubilejní rok byl v botanické zahradě bohatý na mnoho rozličných akcí pro veřejnost. Kolik jich vlastně bylo? A co plánujete na rok příští?
Začali jsme brzy na jaře a ještě jsme neskončili. Pro letošek jsme připravili stovku malých či větších akcí. Byla to například série různých přednášek, komentované prohlídky zahrady, vítání jara, workshopy, snídaně v zahradě, festival Zázračná planeta Země, terénní exkurze, divadelní a hudební vystoupení, Den stromů, Den živých vod. Bylo toho opravdu hodně a návštěvnost byla výborná. V příštím roce chceme kromě další výsadby upravit lesní část zahrady. Ať už stezky nebo různá zastavení a pozorovatelny, doplnit tu mobiliář. Už jsme prostřednictvím místní akční skupiny podali žádost o dotaci na projekt v hodnotě kolem 2,5 milionu korun.

Botanická zahrada se může pochlubit i jedním unikátem, kterým je bioferrata. O co vlastně jde?
Bioferrata neboli zajištěná cesta ve skále je dlouhá kolem 170 metrů. V Česku ojedinělá trasa nabízí spojení adrenalinového zážitku s poznáváním přírody. Je na ní k vidění několik desítek druhů lišejníků ve skalních štěrbinách. Rozdíl mezi klasickou via ferratou a bioferratou je v tom, že bečovská ferrata je zaměřena především na poznání vegetace skalních štěrbin a skalního prostředí. Adrenalinový zážitek, na který lákají ostatní ferraty, je až na druhém místě. První část ferraty vznikla v roce 2013, o tři roky později se i díky finanční podpoře Karlovarského kraje podařilo trasu rozšířit na dvojnásobek.