Její název je odvozen od střepů rozbitého skla z oken a výloh a záminkou pro ni se stal atentát na sekretáře německého velvyslanectví v Paříži Ernsta von Ratha, uskutečněný židovským mladíkem Herschlem Grynszpanem. Po Křišťálové noci pak následovala další ekonomická, politická a společenská perzekuce Židů.

Odezva této noci se objevila v Chebu o něco později, ale s neméně smutným koncem. Ve čtvrtek 10. listopadu 1938 kolem půl sedmé večer došlo k zapálení chebské synagogy, která byla postavena v letech 1892-1893 stavitelem Leo Buchenem podle návrhů Karla Haberzettla v neorománském slohu. Jednalo se trojlodní baziliku s plochou střechou, se dvěma příčnými loděmi a vysokou kupolí (v 19. století byla u synagog stavba věží zakázána) s pozlacenou špicí v oblíbeném byzantském stylu. Hasiči měli zakázáno hasit, pouze chránili před požárem okolí. Tohoto večera byl poškozen také chebský židovský hřbitov v ulici Osvobození a přejmenována Židovská ulice (Judengasse) právě podle Ernsta von Ratha.

A jak vypadala tato chebská synagoga? Do synagogy se vcházelo portálem z Hradební ulice na západním průčelí, nad nímž se nacházela rozeta o průměru 4 m, pět malých sdružených arkádových oken a trojúhelníkový tympanon, na jehož vrcholu byly umístěny pískovcové desky s Desaterem. Vestibul tvořilo 16 pískovcových sloupů s románskou klenbou. Hlavní loď synagogy, vysoká 15 metrů, byla od dvou postranních lodí oddělena vysokými zdobenými sloupy s románskou klenbou. Na východní straně stála v polokruhovité apsidě schránka na svitky Tóry a před ní v odděleném prostoru se nacházel čtenářský pult se dvěma svícny. Pod velkou kopulí v patře byla umístěna ženská galerie a nad ní byly umístěny varhany z dílny Martina Zause, který vyrobil také varhany v kostele sv. Mikuláše v Chebu. Vnitřek synagogy a kazetový stop zdobily malby s ornamenty a arabeskami, přisuzované převážně chebskému umělci Andreasi Pablerovi, a kupole a strop v apsidě znázorňovaly hvězdné nebe.

Demolice trosek chebské synagogy trvala od 28. listopadu 1938 do 28. února 1939 a financovalo ji město, které tento pozemek získalo a vybudovalo na něm požární nádrž a školní hřiště. V roce 1993 byla na tomto místě postavena panelová budova, na níž byla 10. listopadu 2004 chebským Židům odhalena pamětní deska.

Markéta Plevná Šalátová, Muzeum Cheb