Po druhé světové válce bylo v Březové na Sokolovsku sotva dvacet čísel popisných. Dnes město zaznamenává rozmach a poptávka po stavebních parcelách roste strmě vzhůru. Důvod je prostý. Březová funguje jako jedna velká rodina a občané tu mají, co potřebují. Lékaře včetně specialistů, fungující úřad, lékárnu, městskou hromadnou dopravu do nedalekého Sokolova, základní i mateřské školy, blízkou rychlostní silnici, moderní multifunkční centrum a hlavně klid. Navíc kriminalita je zde minimální. A na tak malé město je zde i nespočet kulturních, společenských či sportovních akcí. Přijíždějí na ně lidé z celého regionu, republiky i Evropy. Pod Březovou spadá dalších šest integrovaných vesnic. Město rozjelo i velmi úspěšný projekt obcí zaniklých, kde připomíná historii a který zaznamenal u veřejnosti velký ohlas. Starosta Miroslav Bouda nastínil i nejbližší plány, jako je otevření hřbitova, zateplení radnice, nové komunikace, parkoviště či náhradní sportovní plocha pro zdejší fotbalisty.

Centrum dění

Podle starosty Březové je velkou raritou multifunkční centrum ve městě. Je to prý z jedné strany výhra a úspěch obce, ale také obrovská zodpovědnost.
„Máme ale možná velkou výhodu oproti ostatním obcím. U nás kulturní a sportovní činnost vždy žila a žije," konstatoval Bouda. I proto byl prý kvalitní projekt úspěšný při žádání o peníze z Evropské unie. Ta nakonec poslala do Březové 41 milionů korun. Nyní je březovská aktivita ve sportu a kultuře takzvaně pod jednou střechou. Komplex slouží lidem z celého regionu. Pořádají se zde republiková i evropská klání. Velkou většinu návštěvníků tvoří lidé z nedalekého Sokolova. A zde si starosta posteskne. „Jsme chtě nechtě se Sokolovem propojeni. Chybí mi více společných projektů, které bychom mohli realizovat. Dříve jsme se setkávali mnohem častěji," konstatuje Bouda.

Mnoho rodičů v Sokolově pracuje a jejich děti navštěvují tamní školy či zájmové kroužky. A naopak. Starosta proto nechápe, proč by se nemohly březovské děti zúčastňovat tamních akcí. Namátkou zmínil blížící se týdenní akci Sokolov v teniskách. Podle něj je to škoda, Březová by organizátorům vyšla vstříc.
Komplex multifunkčního centra má v plánu i druhou etapu. Zatímco ta úvodní byla sportovně-kulturní, nynější se zaměří na vzdělávání. Zastupitelé města neváhali a úspěšně získali dotační příspěvek i na projektovou přípravu druhé etapy. Jde o přilehlou budovu kina. Ta by se po rekonstrukci připojila k modernímu sportovnímu stánku a vytvořila tak jeden celek. Vše ale záleží na financích.
„Dotační fondy už nejsou to, co bývaly," posteskl si Bouda. Přesto věří, že se projekt podaří, a město chce být připravené. V budově by měl být velký a malý kinosál, divadelní scéna, konferenční sál, knihovna a projekt nezapomíná ani na zázemí s občerstvením.

Březová II

Velký zájem zaznamenává březovská radnice o stavební parcely. K již připraveným jedenácti se město chystá na dalších 22 až 25, které vyrostou v lokalitě na Výsluní. Starosta vyjmenoval i možné důvody takového zájmu. Mají zde lékaře včetně specialistů, fungující úřad, lékárnu, městskou hromadnou dopravu do nedalekého Sokolova, základní i mateřské školy, blízkou rychlostní silnici, moderní multifunkční centrum a hlavně klid. A na tak malé město je zde i nespočet kulturních, společenských či sportovních akcí. „Navíc kriminalita je zde minimální. Nesáhneme si takzvaně na korunu při žádostech o finance na prevenci kriminality. Statistiky úředníkům ukáží, že zde není téměř žádná kriminalita."

Radost dělají starostovi i základní a mateřské školy. Základní je nově zrekonstruovaná, má multifunkční hřiště s travnatou plochou a obrovskou škálu mimoškolních aktivit. Nové vedení školy také podle starosty obohatilo život zařízení. Dvě mateřské školy s 50 a 70 dětmi zase svědčí o tom, že lidé s rodinami zde chtějí žít.
Březová je tak nucena řešit další rozvoj obce. Z jedné strany města je rychlostní silnice Cheb – Praha a z druhé vysoké napětí. Starosta proto mluví o rozšíření města směrem na Rudolec, které nazvali pracovně Březová II.

Sport, kultura

„Málokteré dítě z Březové není takzvaně namočené v nějakém sportu či pohybu," tvrdí Bouda. A nejen děti. Cyklisté, trial, fotbal, volejbal, tenis, mladí hasiči, bowling, veleúspěšní zápasníci, kteří jsou jediným oddílem na Sokolovsku, a další. Raritou jsou i zdejší prakisté. Střílení z praku už dávno není jen klukovskou záležitostí. Konají se dokonce neoficiální mistrovství Evropy ve střelbě z praku. Je patrné, že z kdysi klukovské zábavy, za kterou často hoši dostávali výprask od svých otců, se postupem let stal oblíbený sport s jasně danými pravidly. A nejlepší prakisté, kteří z desetimetrové dálky přesně střílí olověnou kuličkou do deseticentimetrového terče, jsou skoro vždy z Březové. Unikátní jsou také noční závody malých hasičů. Vedoucí mladých hasičů z Březové Tomáš Katzer nastínil, že týmy běží s požární hadicí 35 metrů ve tmě. „Nasvícené mají pouze čerpadlo a terč," upřesnil Katzer.

V kultuře nelze opomenout Setkání harmonikářů, kdy multifunkční hala doslova praská ve švech. Setkání harmonikářů v Březové na Sokolovsku má zvuk. Svědčí o tom zájem návštěvníků, kteří každý rok dlouho dopředu shání vstupenky na toto ojedinělé vystoupení. V březovském multifunkčním centru předvádějí své umění harmonikáři všech generací. Například dvanáctiletá Nikolka Bukóciová z Lokte. Nadaná dívenka je od narození nevidomá. Na pódiu vystupují i ostřílení matadoři. Namátkou lze zmínit plzeňské či kladenské heligonkáře, dědu a vnuka Ježkovy či manžele Homolkovy.

Obrovskou tradici má i Setkání Březových. Devět až deset obcí a měst se stejným názvem pořádá každý rok setkání. Jedna z nich je dokonce až na Slovensku. Zatímco dříve to bylo jen o utkání fotbalistů, dnes jezdí dva plné autobusy a setkání připomínají spíše olympijské hry.

Zaniklé obce

Tento projekt byl podle starosty Březové trefou do černého. Takový zájem turistů prý čekal málokdo. Jsou mementem vývoje některých částí naší republiky v polovině 20. století. Tato nesmazatelná skvrna na krajině dává možnost k zastavení a přemýšlení. Záleží prý na každém, jak bude tuto skutečnost vnímat. Poznávací okruh Zaniklé obce Březovska o celkové délce 63 kilometrů je rozdělen na dvě části, které zájemce provedou po osmnácti částečně nebo úplně zaniklých obcích. Kromě jejich historického vývoje, prezentovaného na informačních tabulích, okruh nabídne i další turistické zajímavosti v okolí.

Výchozím místem obou částí okruhu je obec Kostelní Bříza, ale napojit se na ně lze kdekoliv. Trasa je vedena po zpevněných komunikacích a je vhodná především pro pěší a cyklisty. Její značnou část lze absolvovat osobním automobilem. Délka modrého okruhu je 30 a červeného 34 km. S tímto souvisí i další z nápadů, což je obnova reliktů zaniklých obcí Slavkovského lesa.

Hřbitov

Otázka březovského hřbitova, který zde nikdy nebyl, je otevřena už několik let. V objektu jsou investovány miliony korun, protože pouze odkanalizování tohoto území, drenáže a základní terénní úpravy stály spoustu peněz. Město do hřbitova investuje jeden až dva miliony korun ročně ze svého. Blíží se však dokončení a občané budou moci o hrobová místa oficiálně žádat již od srpna letošního roku. Už nyní se radnici ozývají místní občané, kteří mají zájem přestěhovat urny s ostatky svých nejbližších právě do Březové. Nyní je mají uložené v okolních městech a obcích.