V Abertamech proslulou výrobou rukavic, v Horní Blatné to byly manufaktury a fabrika na plechové lžíce, v Merklíně v továrně na elektroporcelán, na pomezí v Kraslicích v továrně na výrobu hudebních nástrojů, v Nejdku v přádelnách a česárnách vlny. Světově známé je krajkářství a paličkářky, dále knoflíkářství, výroba cívek na nitě, hrábí, truhel a dřevěných talířů; východiskem z bídy bylo též drobné zemědělství a myslivost či pytláctví, také muzicírování, podomní obchod a pendlerství.

Dále práce v papírnách na Jáchymovském potoku nad Horním Žďárem a ve Pstruží, v Jáchymově pak vedle lázeňství i v tabačce, továrně na výrobu kobaltových a uranových barev či pivovaru a malé pivovary prosperovaly také v dalších městech. Obživu skýtaly také lesy, invalidní a vysloužilí horníci hledali drobný výdělek také v předvádění modelů důlních děl v dřevěných skříních, tzv. vercích, s kterými chodili po poutích a hospodách a točením klikou pohybovali v jednotlivých etážích dolu i pohyblivými figurkami.

A po útlumu hornictví a těžby přišla ze saské strany hor další nová náplň krušnohorských domácností výroba dřevěných hraček a vánočních ozdob, až Krušné hory ve světě prosluly i jako tzv.Vánoční země. Vedle své Marzebilly, krušnohorského Fausta, pátera Hahna či Berggeista, permoníků nebo skřítka Krušberka mají i další typický atribut Räuchermanna. Před 260 lety se v Sasku kolem roku 1750 začaly vyrábět vonné kužele, tzv. františky, pro které se tu záhy vynalezly soustružené schránky v podobě kouřících figurek. Až z dalekého Orientu dovážená pryskyřice z kadidlovníku pravého, což byl pro většinu těžko dostupný luxus, byla v Crottendorfu, Neudorfu (kde dodnes sídlí asi nejznámější výrobce těchto vonných trojhránků, firma Huss), Bockau aj. nahrazena a vánoční samozřejmostí se stal nejen v katedrálách a kostelech, ale i prostých domácnostech neotřelý nápad z kaše.

Totiž kašovitého těstíčka z mletého dřevěného uhlí, bramborového škrobu, jemných bukových pilin a vonných přísad, kterých firma Huss vyrábí kolem 40 různých vůní. Dýmající a vykuřovací panáčci a vůně kadidla, myrty nebo santálového dřeva vůbec měli ochrannou moc před zlými silami, duchy, pohanskými zvyklostmi a ďáblem už od dávnověku. Období kolem Vánoc se v německých mýtech nazývalo také vykuřovací noci Räuchnachte. Dým stoupající k nebi byl totiž odpradávna nástrojem, kterým lidé komunikovali se světem bohů a démonů. U nás téměř zapomenutými zvyky je i zákaz vynášení vánočních uhlíků z domu nebo věštění z dýmu.

Kouřníci či kuřáčci se stali doslova módou a novinkou adventních trhů, která však v dnešním Česku již mnoho stop nezanechala. První vykuřovací mužíčci, jejichž paže, nohy a obličej bývaly obvykle modelovány z papírové masy, jsou připisováni heidelberskému (nedaleko Seiffenu) soustružníkovi Ferdinandu Frohsovi a jeho synovci Gotthelfu Friedrichu Hausteinovi v roce 1856.

Bafající kouřník, většinou s dýmkou v ústech, se vedle postaviček znázorňujících Turka nebo dráteníka stal především obrazem dobrosrdečného vesničana. K původu figurek se váže i pověst, že vznikly jako upomínka na exotické kuřáky - Turky z časů obléhání Vídně v roce 1683.

Dnes jsou celé soustruženy nebo vyřezávány ze dřeva. Dvoudílná figurka, v níž františek pozvolna doutná, může mít ale také podobu myslivce, vojáka, horníka, malíře, rybáře, podomního obchodníka nebo třeba kuchařky, kosmonauta aj. Hlavní je, aby vydávala dým ať už z dýmky či fajfky, z hubičky kávové konvice či z hrnce v rukou dřevěného panáčka.

Postavička, od níž se line stužka vonného kouře, vypadá efektně a je také bezpečnější než doutnající uhlík volně položený na nějaké podložce. Nezůstalo ovšem jen u kouřníků, jak ukazují dnešní německé vánoční domečky ze dřeva a plechu, do nichž se zapálené františky vkládají odklopenou střechou, či české pece. Ze Saska je to do Čech „přes kopec", a tak figurky kouřníků brzy pronikly i k nám. Dřevěné františky se dříve rozestavovaly rovněž kolem stromků a jesliček, na stoly nebo také do oken.

Kouřníci se vyrábějí jako typický obchodní artikl na německé straně hor dodnes, na české je to už jenom v Nové Vsi firma NBW, s.r.o, zato v původním místě č.p.180, kde se hračky vyráběly již od roku 1889. Krásné 1. muzeum kouřníků najdeme v nedalekém německém Sehmatalu-Cranzahlu, kde mají otevřeno každý den.

Pavel Vaculík