Ta vznikla pod vyhaslým vulkánem před 180 lety a jejím účelem bylo potvrdit, že je vrch vulkanického původu. Dnes je část chodeb úplně zavalená, některé by však mohly být průchozí. Letos se bude jednat o poslední fázi vědeckého výzkumu. Další práce tu začnou až příští rok na jaře.

„Mysleli jsme, že v hloubce šesti metrů nalezneme výdřevy, nebo něco podobného, ale to se nepotvrdilo,“ sdělil seismolog Milan Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky v Praze. „Podařilo se nám však najít místa, která nám potvrzují, že se jedná o zavalenou podzemní chodbu,“ poznamenal Milan Brož.

Struska i vulkanický výlev

V hloubce šesti metrů zaznamenali odborníci i pozůstatky sopečné strusky. Na dně jámy dokonce bagr lžící narazil zřejmě na ztuhlý vulkanický výlev.

„Průzkumnou jámu zadřevíme a připravíme ji na příští rok. Následně jámu zasypeme a další důlní práce by pokračovaly přímo v podzemí,“ vysvětlil Milan Brož.

Toto otevření bagrem usnadnilo vědcům naplánovat další postup prací a hlavně přesně zjistit, jakým směrem se budou v dalším roce ubírat. Aby mohl bagr na místo přijet, musela vystavit výjimku Agentura ochrany přírody a krajiny, protože Komorní hůrka je národní přírodní památka.

Ilustrační foto.
Je chladno. Nedozrála jablka



„Podzemní chodby, které se pod sopkou nalézají, téměř přesně souhlasí s historickými plány, na kterých jsou poměrně dobře zachycené. Podle našich měření by měly jít až do hloubky sedmnácti metrů. To znamená, že z jámy, kterou jsme nyní otevřeli, budeme následně pokračovat směrem k čedičové skalce, s vytesaným portrétem básníka Goetha, a pak půjdeme ještě za tuto skalku. Za ní se totiž zřejmě už bude nacházet původní ztuhlé magma, předpokládáme tak, že v těch místech byla přívodní dráha Komorní hůrky z hlubin země. Protože podle měření, které jsme tu učinili, jsme zjistili, že z místa za čedičovou skalkou, vytekly dva lávové proudy,“ řekl seismolog.

Jediní v Evropě

Tím, jak budou horníci v hloubce dále vykopávat hlínu, budou postupně sestupovat o další metry níž, až do naměřených sedmnácti metrů. „Dovolím si tvrdit, že se jedná o jediné důlní dílo v Evropě, které vzniklo jako vědecký experiment,“ dodal Milan Brož.

Hornické práce pod Komorní hůrkou začaly již před dvěma lety. Za tu dobu se povedlo odborníkům otevřít prvních necelých deset metrů chodeb. Ty následně osadili z bezpečnostních důvodů zábradlím a osvětlením. Cesta pod zem je totiž velmi strmá a někdo by mohl sklouznout. Navíc vědci ozdobný portál zabezpečili mříží, aby tak zabránili nepovolenému vstupu. Pokud vše půjde podle plánu, měly by geologické práce skončit za dva roky a lidem by se mělo otevřít přibližně šedesát metrů chodeb.

Ilustrační foto.
Je chladno. Nedozrála jablka