Muzeum Sokolov, které o něj pečuje, zpřístupní prvních asi 200 metrů unikátního dolu, který se zachoval v původní podobě. Řekl to v pondělí odpoledne při prohlídce dolu ředitel muzea Michael Rund. To, čím je důl unikátní, jsou stopy po sázení ohněm, kdy se skála zahřívala, ochladila a dala se pak lépe opracovávat želízkem a mlátkem. Stopy po těchto nástrojích jsou v dole všude po stěnách. „Na rozdíl od jiných dolů, kde se těžilo i v pozdějších stoletích a stopy středověké těžby se překryly, zde jsou v původním stavu," popsal Rund.

Zatímco ve středověku a v pozdějších staletích těžba cínu proslavila spíše doly v nedalekém Krásně nebo Horním Slavkově, podle Jiřího Loskota ze sokolovského muzea sláva dolu Jeroným nastala po pěti stech letech. „Při práci, kterou jsme zde prováděli, jsme se snažili co nejméně zasahovat do původní podoby. Je zde použit místní kámen a podobně," popsal Loskot.

Chodby dolu Jeroným jsou několik kilometrů dlouhé. Návštěvníci uvidí v první fázi asi 200metrový úsek. I ten projít je ale náročné. Tehdejší horníci byli vzrůstem menší, a tak dnešní vysoký člověk musí většinu doby jít v předklonu, chodby jsou úzké a mnohdy velmi příkré. „Návštěvníkům zajistíme přilby a svítilny, ale oděv si musí zvolit takový, aby se mohli umazat," uvedl Rund.

Ještě letos chce muzeum do dolu přivést první návštěvníky. Ti ale mohou do dolu vstoupit jen do poloviny října, kdy se důl zavře kvůli hnízdění netopýrů. Naplno pak návštěvnická sezona vypukne na jaře příštího roku.

Muzeum má s dolem Jeroným velké plány. Už několik let shání ale peníze na realizaci. Na propojení první štoly s další částí dolu, vybudování zázemí pro návštěvníky s parkovištěm i další zajišťovací práce by bylo potřeba asi 35 milionů korun. Podle krajského radního pro oblast kultury Olega Kalaše je možné zkusit projekt přihlásit do Norských fondů nebo i do nedávno znovu spuštěného Regionálního operačního programu.