Dechové hudbě Horalka v sobotu nepřálo počasí, i tak se ale nakonec uskutečnil třináctý ročník Kraslického setkání. A dokonce pod širým nebem v městských sadech. Horalka to vyřešila šalamounsky. S fanoušky se vtěsnala na zastřešené pódium a společně oslavili při setkání už 55. narozeniny kraslické dechovky. Skalní fanoušci v silném lijáku tak nebyli ochuzeni o dobrou hudbu a zábavu. „Co popřát Horalce? Aby jí to hrálo jako doposud a dělala lidem radost," řekl kapelník Josef Novotný. Deník přináší ohlédnutí za činností Horalky.

Horalka

Horalka, která byla založena v roce 1958, se stala patronem městských sadů. Během roku tam pořádá kromě Kraslického setkání třeba i Svatováclavské slavnosti. Konají se tam i dětské dny nebo třeba rockový festival.

Dechová hudba Horalka patří mezi přední dechové hudební soubory reprezentující českou muziku. Po celou dobu své existence má kapela poměrně ustálené obsazení na jednotlivých postech. Svou uměleckou činnost uplatňuje Horalka i v zahraničí, nejčastěji v Německu. Na jejích úspěších se za ta léta podílelo přibližně 50 muzikantů a asi 10 zpěváků. V současné době vedou dechovou hudbu Horalka Kraslice kapelník Josef Novotný a umělecký vedoucí Antonín Velek.

Bohatá minulost

Před pětapadesáti lety vznikla v Kraslicích dechová hudba Horalka. Členové souboru byli na začátku převážně zaměstnáni u firmy Amati-Denak Kraslice, kde přímo hudební nástroje zhotovovali, což bylo a je ideálním spojením hodnoty odborné s uměleckou.

Po celou dobu své existence má kapela poměrně ustálené obsazení na jednotlivých postech. Tento soulad a nezbytný poctivý přístup k poslání souboru dopomohly k získání řady významných uměleckých úspěchů.

Horalka se pravidelně zúčastňovala soutěží a akcí, které přerůstaly rámec města, okresu i kraje, a získávala tam významná ocenění. Svou uměleckou činnost uplatňuje Horalka při nejrůznějších akcích, plesech, zábavách a setkáních nejen doma, ale i v zahraničí. Desítky zpěváků věnovaly kapele část svého života podle pořekadla: „Máš-li něco rád, nesmíš času litovat!" O tom by mohli vyprávět její kapelníci – Jan Petrášek, Josef Bařtipán, Milan Novotný a Miroslav Šindelář. Jejími sólisty-zpěváky jsou Marie Machatá, Rudolf Renz a Jan Sokol.

Kapela udržuje přátelské styky nadále především s německými muzikanty. V roce 1994 se zúčastnila přehlídky dechových hudeb u příležitosti 15. výročí založení kapely Heldrastein Muzikanten ve Schnellmannhausenu, v roce 1997 účinkovala v pořadu „ Jak zní dechovka", který byl organizován ve Schneebergu za účasti domácích kapel. Mezi významné aktivity kraslické Horalky je nutno zařadit i její působení v rámci organizovaného Mistrovství Čech mažoretkových skupin v červnu 1998 v Kraslicích. Zde účinkovala v koncertu Hudba nezná hranic společně s Městským dechovým orchestrem města Klingenthal, dále pak i v taneční a hudební show Hrajeme pro radost.

Když Horalka v roce 1998 slavila 40. výročí, dozrála tehdy myšlenka na obnovu městských sadů, ve kterých se dříve odbývaly četné kulturní akce, především hudební. Hudebníci z Horalky se rozhodli vrátit areálu tuto původní kulturní funkci. Za symbolický poplatek dostali od města sady do pronájmu, následovaly stovky odpracovaných hodin ve volnu a za spolupráce s odbornými firmami se dílo podařilo. Obnovené pódium, taneční parket, lavičky ve staronovém provedení, elektropřípojka s pouličním osvětlením, upravený prostor pro diváky, obnovená přístupová cesta a schodiště…
V květnu 2001 se pak uskutečnilo vůbec první Kraslické setkání, kdy i přes nepřízeň počasí navštívilo akci během tří dnů přibližně 4 000 návštěvníků z Čech i Německa.

V sadech kdysi byla i restaurace

Horalka má sady na svých bedrech už třináct let. Postupně je zvelebila a postavila obří pódium se zázemím. Nyní je to opět místo odpočinku, kde se navíc koná řada kulturních akcí. Ty pořádá nejen Horalka, ale také samotné školy nebo dům dětí. V létě se tam konají rockové festivaly.

Sady byly už v minulosti podle pamětníků nejoblíbenějším místem odpočinku obyvatelů města. První sadové úpravy na Domácím vrchu (Hausberg) prováděl Pečovatelský a okrášlovací spolek Kraslic, který v roce 1867 založil městský pokladník Eduard Schwab. Ten se také obrátil s žádostí o pomoc na zdejšího rodáka, v té době bohatého podnikatele a finančníka Richarda rytíře Dotzauera. Ten pak ihned v následujícím roce nechal zbudovat pod vrcholem Hausbergu obelisk a gloriet, daroval ozdobné stromky a keře a sám navrhl spolkové stanovy, které 26. února 1868 místodržitelství potvrdilo. Tím mohl spolek zahájit řádnou činnost. Našel podporu u městské obce, purkmistra i řady zdejších továrníků.
Střelecký spolek věnoval pozemek k vytvoření stromové školky, karlovarský městský zahradník Josef Hahman vytvořil plán parku. Zásluhou spolku byly upraveny zdejší lesní prameny a na počest Dotzauerovy manželky byl jeden z nich nazván Eleonořiným. V sadech byly zbudovány i četné pomníky a pamětní desky. Richardova věž s pamětní deskou, Kamenný pomník Preisův, Keilwerthovo zátiší, Bohlandův, Schillerův a Jahnův (zakladatel německé tělovýchovy) kámen, na východním svahu u střelnice střeleckého spolku byl pamětní kámen věnovaný notáři Hablemu.

V městských sadech byla dřevěná restaurace, byl zde hudební pavilon, lavičky, atrakce pro děti a udržované cestičky.