„Ve skleníku už jsem zasadil první výsev raného salátu. Zbytek až sleze sníh a zem se oteplí. V březnu lze do pařeniště za příznivého počasí vysévat například ředkvičky,“ říká Milan Šudák z Kraslic.

V teplých a slunečných dnech dnech února a března lze v těchto končinách odebírat akorát rouby například z jabloní a hrušní. Použít se dají k přeroubování těch ostatních stejných jádrovin, se kterými nejsme až tak spokojeni. Základem ale je, aby oba stromy byly zdravé bez nějakých viróz. Dělal jsem to vloni, letos ne,“ říká další ze zahrádkářů Karel Raiter.

Přesto jsou zahrádkáři nažhavení a v obchodech s nabídkou různých semen vybírají své oblíbené výpěstky. „Je vidět, že se blíží jaro a obchody znásobili nabídku semínek. Vybírám si nějaké kytičky, ty mě baví,“ říká Laďka Fedorová z Aše.

„Hrabat se v hlíně ještě není záhodno,“ říká pozorovatel počasí Rudolf Kovařík ze Šindelové. Ten pozoruje jednapadesát let přílet špačků. Teprve až oni, přiletí, dá se říct, že zima se chýlí ke konci. „Sněženky jaro nedělají,“ říká. Za půl století, co pozoruje faunu i flóru ve zdejších končinách, přilétali špačci vždy od 11. do 28. února. „Letos ještě nic,“ hlásil o víkendu Kovařík.

Březen zde podle něj bývá specifický. Během tohoto měsíce může být rozdíl v teplotách i 47 stupňů Cesia. „V roce 1976 jsem 1. března naměřil v Šindelové minus 30 a posledního března plus 17 stupňů,“ konstatuje.

Zároveň upozorňuje alergiky, že zatímco špačci nepřiletěli, přiletí pyl z lísky, která bude kvést dva týdny v březnu. „Vítr ho umí zanést až 11 kilometrů daleko. Takže pokud jsou lidé alergičtí a budou je štípat oči či budou kýchat, je to právě pyl z olše a ne například písek ze sahary, který dorazil nedávno,“ uzavírá Kovařík.