S podzemím unikátní historické štoly Johannes na Zlatém Kopci u Božího Daru se mohla od letošního června seznámit i veřejnost. Denně od 10 do 18 hodin probíhaly pravidelné prohlídky štoly, tedy její části.

Do jednoho z nejpozoruhodnějších rudních revírů v České republice, skarnového revíru Zlatý Kopec Kaff, přišly během prvních tří měsíců provozu stovky návštěvníků. O ty se starali střídavě tři průvodci. „Během léta ani nebylo poznat, jaký je den v týdnu, prohlídky byly nabité jak o víkendech, tak ve všední dny. Lidé hojně využívali internetový rezervační systém. S tím jsme ostatně velice spokojeni, rádi bychom jej pro příští sezonu ještě vylepšili, aby byla i platba prohlídky možná online," řekl nadšeně k závěru první sezony Michal Urban, ředitel Montanregionu Krušné hory, který štolu Johannes spravuje a provozuje.

Johannes se nachází necelých osm kilometrů od města Boží Dar. Již od dvacátých let 16. století se zde dobývaly rudy cínu, železa, mědi a později i zinku. Johannes byl vlastně v provozu bez výraznějších přestávek od 16. století do 70. let 19. století s tím, že ještě ve 20. letech a znovu v 50. až 60. letech 20. století zde byl prováděn hornický průzkum.

Jde o mimořádně zachovalý komplex historických důlních děl, ve kterém horníci vyrazili podzemní komory obrovských rozměrů, jaké lze vidět jen málokde. I tyto unikátní komory, z nichž největší s rozměry 60 krát 20 metrů, při výšce 10 až 12 metrů, si letos v létě mohl prohlédnout každý. A příští rok od prvního května bude moci zase.

„Červen je samozřejmě slabší na návštěvníky, ale v prázdninových měsících byly prohlídky zaplněné. Jednu skupinu tvoří deset návštěvníků a průvodce. Je možnost i výkladu v němčině, několik skupin našich nejbližších sousedů ji v létě využilo. Máme několik prohlídkových tras. Nejdelší trvá přes tři hodiny a obsahuje také možnost detailně prozkoumat repliku historického těžebního zařízení. Nebo je tady lahůdka pro ty odvážnější a zdatnější návštěvníky, čtyřicetimetrový žebřík, po němž lze vyšplhat na povrch," doplnil ředitel Urban.

Ve štole Johannes je stabilní teplota 7 °C, tedy vlhko, a pokud prší, teče prohlídkovou štolou po stěnách i po zemi voda. „Během letošního parného a suchého léta sice teplota ve štole nestoupla, stále se k nám lidé chodili zchladit, ale nižší vlhkost stěn a země jsme zaznamenali. Přesto ale platilo doporučení návštěvníkům, aby dorazili v nepromokavém, teplém outdoorovém oblečení a v holínkách," uzavřel Michal Urban.

Území v okolí štoly bylo prohlášeno v rámci krajinné památkové zóny za chráněnou kulturní památku České republiky a tvoří významnou součást společné česko-německé nominace Hornické kulturní krajiny Erzgebirge/Krušnohoří k zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO, která se rozlouskne už teď v září.