„Nevím, co mám dělat, aby hosty neobtěžovali," přiznala jedna ze servírek. Na ulici se někteří bezdomovci zase chovají, jako kdyby tam byli sami, a velmi rádi okolí šokují. „Přímo přede mnou jeden z nich kálel přímo na chodník. To bylo fakt nechutný," uvedl Zdeněk z Karlových Varů.

Jenomže nic než slova proti nim užít nelze. A prakticky totéž platí pro přivolané strážníky městské policie. „My jim domlouváme, žádáme, aby lidi neobtěžovali, ale pokud se nedopouští přestupků a nedělají nepořádek, pak nic dělat nemůžeme. Zavřít je nelze a blokové pokuty jsou u nich prakticky nevymahatelné," uvedl Marcel Vlasák, velitel městské policie. Strážníci mají dostatek zkušeností i s opilými bezdomovci, kteří ohrožují okolí i sebe. Ty musejí zpacifikovat a převézt na záchytku. „Není nástroj, kam je dát, a zákaz pobytu na ně nelze aplikovat. Ve správním řízení potřebujeme tři svědky, ti se vetšinou nenajdou. Lidé nadávají, ale svědčit nechtějí," doplnil velitel Vlasák. I podle něj jsou bezdomovci problém, na něž je současná legislativa krátká. „Měl by se více angažovat neziskový sektor. Jde sice o dvacet procent lidí, kteří ale působí osmdesát procent potíží. Já už jsem bez iluzí. Snažíme se reagovat na podněty občanů, ale také musíme dodržovat zákonné možnosti," doplnil velitel s tím, že jde především o sociální problém.

Větší počet bezdomovců ve městě řeší i na karlovarském magistrátu. „Protože jsme ale zaregistrovali zvýšený výskyt osob bez přístřeší, a to zejména v centru města, odbor sociálních věcí již svolává společnou schůzku se zástupci městské policie, Armády spásy a dalších institucí, aby se domluvili na společném postupu práce s klienty bez přístřeší," uvedla mluvčí Helena Kyselá.

Mluvčí magistrátu dodala, že odbor sociálních věcí poskytuje osobám bez domova a přístřeší poradenství, stejně jako všem cílovým skupinám. „Sociální pracovníci je aktivně oslovují a informují je o možnosti získání finančních prostředků ze systému sociálních dávek, řeší s klienty možnosti jejich ubytování. V tomto směru spolupracují s terénními pracovníky sociálních služeb (Světlo Kadaň, Armáda spásy) a také s úřadem práce," vysvětlila mluvčí. V další fázi pak u klientů, kteří projeví zájem a motivaci, řeší sociální pracovníci další životní situace, zdravotní stav, aktivní zapojení do hledání zaměstnání. Možnostmi jsou rekvalifikační kursy, brigády, částečné pracovní úvazky, zapojení do programů poskytovatelů sociálních služeb a podobně. „Je ale důležité, že oslovení klienti se musí ke změně svého života rozhodnout dobrovolně, jejich aktivita není vynutitelná. Často se jedná o dlouhodobé klienty, kteří mají více zásadních handicapů, například nízké vzdělání, dluhy, závislost na návykových látkách, ztráta kontaktu s rodinou, částečná invalidita a tak dále," doplnila mluvčí. Jenomže pokud oni sami odmítají zodpovědně přistoupit k postupnému řešení své situace, která vede k jejich sociálnímu vyloučení, nemá odbor sociálních věcí možnost těmto klientům nařizovat jakékoli změny chování. „Pokud nejsou v rozporu s veřejným pořádkem a zákonnými normami," zdůraznila mluvčí. Ruku v ruce s vyšším počtem bezdomovců ve městě je i vyšší výskyt žloutenky. Tato nemoc s nimi podle hygieniků úzce souvisí a případů stále přibývá. Zatímco začátkem srpna bylo v rámci epidemie evidováno celkem 158 případů v celém kraji, k dnešnímu dni je nemocných v kraji už 183 a mimo epidemii 22. V Karlových Varech je žloutenkou nakaženo 26 nemocných a mimo epidemii evidují hygienici 15 případů.