Když v roce 2015 skončila po dvou letech oprava chrámu sv. Petra a Pavla v Karlových Varech, která stála tři miliony eur, tedy 81 milionů korun, ruští duchovní, mezi něž patřil i představený chrámu děkan Nikolaj Liščeňuk, se dmuli pýchou. Není divu, kupole chrámu rozzářilo šedesát tisíc plátků čtyřiadvacetikarátového zlata o velikosti osm krát osm centimetrů. Třetinu peněz na okázalou opravu dalo Rusko, zbytek zaplatili mecenáši. Tehdy se šuškalo, že přispěl i sám Vladimír Putin.

Nyní se píše rok 2024 a pro Nikolaje Liščeňuka nastaly zlé časy. Pro Česko se stal personou non grata, tedy osobou nežádoucí a z republiky musí do měsíce odjet. Soudní rozhodnutí se pokoušel rok zvrátit, a to i u Nejvyššího správního soudu. Verdikt je ale nezvratný. Podle polského serveru Katolická informační agentura je důvodem i to, že s podporou ruských úřadů vytvořil vlivovou strukturu s cílem podpory separatistických tendencí v zemích Evropské unie.

"Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců rozhodla o zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu uvedeného cizince. Rozhodnutí nabylo právní moci 25. srpna 2023. Cizinci byla stanovena lhůta k vycestování 30 dnů od právní moci rozhodnutí. Žaloba cizince byla zamítnuta rozsudkem Krajského soudu v Plzni, podaná kasační stížnost byla Nejvyšším správním soudem odmítnuta pro nepřijatelnost. Ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 12. června 2024," sdělila Hana Malá z odboru komunikace Ministerstva vnitra ČR.

Svůj komentář přidal i ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti). Ruskou pravoslavnou církev moskevského patriarchátu nepovažuji za církev a její představitele za duchovní. Jde o součást kremelské represivní mašinerie, která se podílí na vlivových operacích Ruska. A tak je s nimi třeba zacházet nejen v Česku, ale po cele Evropě," citovala ministrova slova Mariana Wernerová, vedoucí oddělení komunikace s médii ministerstva zahraničních věcí.

Pravoslavný chrám Petra a Pavla, postavený v roce 1893 návštěvníci Karlových Varů z bývalých států Sovětského Svazu, ale i místní Rusové bydlící a podnikající v lázních nejen obdivovali, ale hojně navštěvovali. Kamery zde byly na každém rohu a jakoby ruské území zde evokoval i vedlejší ruský konzulát, momentálně uzavřený. I diplomaté museli z Česka odjet. Po sametové revoluci byli Rusové v Česku, ale i v Karlových Varech takřka izolováni a takřka nepřijatelné bylo se s Rusy byť jen scházet, či je mít za hosty lázeňských hotelů.

To vše prolomil až hotel Imperiál, který jako první přivítal hosty z daleké Ťumeně. A pak už vše jelo v rytmu devadesátek. Bohatí Rusové se v Karlových Varech nejen léčili, popíjeli léčivou vodu, ale také nakupovali a investovali. A nejen značkovou módu i hotely a další nemovitosti. Do celého investičního milionového kolotoče se zapojili i karlovarští, ba i vládní politici a nejen na ruské ambasádě se konaly opulentní obědy, večírky i rauty. Což skončilo ruskou anexí Krymu na jaře 2014. Ale jen částečně. Ruskou všeobjímající náruč, v níž si Karlovy Vary lebedily a částečně se téměř udusily, definitivně utnula až ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Ale ještě v roce 2020, v době covidu, se karlovarští politici přece jenom k Rusku přihlásily. Město udělilo pravoslavnému duchovnímu Nikolaji Liščeňukovi čestné občanství. A to za zásluhy o rekonstrukci významných kulturních památek, především pravoslavného chrámu Petra a Pavla a také za bohatou kulturní činnost a za šíření dobré pověsti města mezi věřícími i představiteli pravoslavné církve z celého světa. S oceněním po návrhu rady a vedení města včele s ANO souhlasilo karlovarské zastupitelstvo.

Na dotaz, zda město odebere Liščeňukovi toto ocenění Jan Kopál, mluvčí magistru uvedl, že tato informace je poměrně nová, případnou reakci musejí projednat orgány města a výsledek nedokáže předjímat.