První údaje Evropského a středomořského seismologického centra uvádějí až 4,5 stupně, což je nejsilnější otřes za posledních několik let. Nejvíce ho pocítili lidé na Chebsku, Kraslicku a Sokolovsku.

„Bylo silnější než před týdnem a trvalo déle. Už to bylo natolik silné, že lidé vybíhali z domů. A opět bylo cítit, že vlna jde od jihu směrem na sever," řekl Rudolf Kovařík z Šindelové, která leží na sever od epicentra otřesů, které bývá na severu Chebska.

Hučení a následně silná rána byla cítit i slyšet na desítky kilometrů daleko, v Sokolově nebo Jindřichovicích. „Třásly se sklenice a i kocour vyběhl se zježenými chlupy," popisoval nebývalé intenzivní záchvěvy Kovařík.

První data udávají, že epicentrum bylo v hloubce asi deseti kilometrů.

Poslední silnější zemětřesný roj zasáhl Karlovarský kraj kromě minulého týdne loni v dubnu. Tehdy magnituda otřesů dosahovala okolo 2,5 stupně. Epicentrum je na Chebsku, kde jsou otřesy časté a zem se zde chvěje, byť neznatelně, téměř pořád. Díky pozvolnému uvolňování energie ale jen málokdy otřesy dosáhnou čtyř stupňů.

Podle odborníků se otřesy v chebském regionu ozývají již od nepaměti.

"Roje jsou zde pozorovány již od středověku, přičemž přesnější údaje o počtu otřesů a intenzitě byly zaznamenány až v posledních 200 letech," uvedl před časem seismolog Josef Horálek z Geofyzikálního ústavu v Praze.

"První jasná zmínka v kronikách o zemětřeseních v západních Čechách a Vogtlandu je z roku 1552, další záznamy o intenzivních rojích jsou z let 1626, 1711 a 1770. Nejsilnější zemětřesení v této oblasti se vyskytla v březnu 1872 a v listopadu 1908, síla obou otřesů dosáhla přibližně magnituda 5. Označení zemětřesný roj, které dnes používají geofyzikové na celém světě, zavedl v roce 1899 Dr. J. Knett pro západočeské a vogtlandské série zemětřesení.

Jedno ze silnějších zemětřesení, na které si obyvatelé Chebu a okolí vzpomínají, přišlo na přelomu let 1985 a 1986. Zemětřesný roj tehdy trval několik měsíců a seismologové při něm zaznamenali nejsilnější otřes o síle 4,6 Richterovy stupnice.

Jak vlastně západočeské zemětřesení vzniká?

"Zemětřesné roje západočeské oblasti jsou způsobeny směsí vody a plynu (oxidu uhličitého a helia), které se uvolňují z magmatického zdroje. Tato směs postupně tlačí na horniny okolo tektonického zlomu," vysvětlil Josef Horálek. "Pokud tlak překročí určitý práh pevnosti, hornina praskne a dojde k posuvu bloku. Tím vznikne otřes. Za normálních okolností je hornina suchá. Proto sebou trhne pouze jednou, a vytvoří například zemětřesení o síle 5 stupňů Richterovy stupnice. V západočeské oblasti jsou však horniny o něco více plastické – kvůli směsi vody a plynů a proto hornina praská postupně, což vede k postupnému uvolňování energie," dodal Horálek.