Skoky do výšky, salty a dalšími triky baví při exhibicích publikum Petr Lochschmidt z Kraslic při takzvaném powerbockingu. Jeho koníčkem je trénink na speciálních skákacích botách. Jde o konstrukci upevňující se na nohy, vybavenou pružinami, která umožňuje nejen rychlý běh, ale také skákání a právě různé akrobatické kreace.

Student vysoké školy se, jak sám říká, dozvěděl o u nás zatím ne příliš rozšířeném sportu z internetu před dvěma lety a natolik ho videa s triky uchvátila, že neváhal a skákací boty ihned vyzkoušel. „Dostal jsem se do party lidí, kteří se tomuto sportu věnují. Už po několika hodinách jsem byl schopný obstojně běhat a učit se základní triky," zavzpomínal Petr. „Ideální na trénink je tvrdý povrch z asfaltu, betonu nebo zámkovky. Naopak špatná je tráva nebo štěrk, i když se nabízí, že tam by bylo trénování lepší, protože by pády tak nebolely. Avšak tyto povrchy kloužou a není možné se na nich tak dokonale odrážet," řekl. Sám nadchl o víkendu návštěvníky streetballového turnaje v Kraslicích, kde ´vyšvihl´ hned několik triků včetně salt. „Trvalo mi rok, než jsem se ho naučil, a musím přiznat, že pády nebyly zrovna příjemné," říká dnes už s úsměvem. Důležité jsou podle jeho slov chrániče hlavy, nohou i rukou, včetně páteře. „Bez nich by to prostě nešlo," poznamenal.

Powerbocking není v České republice ještě moc rozšířený. Potvrzuje to i Petr Lochschmidt, který si prodejem skákacích bot při studiu přivydělává. „Nejde říct, kde je nebo není tento sport rozšířený. Do naší republiky se dostal před pár lety a myslím si, že své zájemce si určitě najde," doplnil. Vyznavači skákacích bot pořádají mezi sebou setkání, kde se svými akrobatickými triky prezentují. Skáčou například do výšky přes laťku, předvádějí skoky do dálky nebo měří rychlost běhu. Ten dosahuje podle světových rekordů až přes 40 km v hodině. Rekord ve výšce je pak 2,80 metru, přičemž se skáče buď saltem dopředu nebo s nohama vymrštěnýma do boku. Rekord v saltech je pak pětadvacet za sebou.

V Kraslicích si o víkendu boty vyzkoušely desítky dětí i dospělých. A přiznávají, že postavit se na ně nebylo zrovna snadné. „Nemohla jsem chytit balanc, po chvíli už to ale bylo lepší. Skákací boty byly zábava," řekla Martina Tichá.

A jak je powerbocking nákladný? Boty pro dospělé se dají sehnat kolem osmi a dětské kolem pěti tisíc korun. Chrániče pak stojí do tisíce korun.

Skákací boty:

Jde o konstrukci upevňující se na nohy, vybavenou pružinami o různé tuhosti (v závislosti na váhové kategorii). Skákací boty tak umožňují rychlý běh, skákání nebo různé akrobatické kreace a využívají se také jako doplněk k jiným sportům. Nápady na využití prostředku poháněného vlastní silou, který by zrychlil pohyb jednotlivce a umožnil zvýšit výskok, pochází již z minulého století, kdy se uvažovalo o využití obdoby skákacích bot pro zrychlení pěchoty Rudé armády. Držitelem patentu skákacích bot, jak je známe dnes, je Alexander Böck, který si nápad nechal patentovat roku 2004, odtud také název powerbocking. S botami je možné běžet i přes 40 km v hodině.