Drtivá většina řidičů Citicemi na Sokolovsku jen projíždí. Hodně frekventovaná je silnice směrem k elektrárně Tisová, vedoucí na rychlostní silnici R6 z Chebu do Prahy. Pokud však někdo přece jen zavítá přímo do obce, je to kvůli obnoveným sportovním a kulturním akcím, které se snaží Citice oživit. Po bližším seznámení člověk zjistí, že je tu několik rarit, které stojí za zmínku.

Jednou z nich je očím ukryté, ale přitom nedaleké jezero Medard. Zda přinese obci oživení, si starosta Citic Josef Sháněl netroufá odhadnout. „Možná přijdou lidi. Ale například s pozemky jsme na tom jako obec hrozně špatně. Většina z nich patří Sokolovské uhelné, Povodí Ohře nebo Českým drahám," říká starosta. Pro stavbu nových domků tak nezbývá mnoho místa, i když zájem by prý byl. Navíc obcí protéká řeka Ohře a vede železniční trať z Chebu na Chomutov. Kolem nich je ochranné pásmo, kde se nesmí stavět. Hodně časté jsou také nestabilní výsypky z bývalé šachty. Je tu však přece jen ještě jedna šance, jak se může obec rozrůst. A to jsou pozemky zemědělců směrem na Hlavno. To je spadová obec Citic. A jak chce vedení obce kromě nových udržet ty stávající občany a jejich děti?

„Podporujeme jako obec hodně kulturu a ta šla hodně nahoru. Dali jsme tomu jiný směr. Nejsou tu žádné spolky ani dobrovolní hasiči, jako je tomu v jiných obcích. Zanikli po revoluci a už to tu nikdo nikdy nedal dohromady. Snažíme se proto obnovit alespoň některé z tradičních akcí," tvrdí Sháněl.

Jako příklad uvedl fotbalový turnaj Citická stávka, na který přijíždějí týmy z celého regionu. Turnaj existoval již dávno, ale potom zanikl. Nyní se znovu obnovil a je mezi hráči oblíben. Dále zmínil zpívání pod vánočním stromem, tradiční jarmark s kolotočem pro děti zdarma, pohádkovou říši skřítka Berty v sousedním Hlavně, na kterou jezdí děti z okolních obcí a měst, či výlety pro dospělé a seniory do některého z pražských divadel. V budově bývalé základní školy je knihovna s internetem zdarma.

Zatímco základní škola v Citicích není, mateřská ano. Má kapacitu 50 dětí a je zcela zaplněná. Své potomky sem dávají rodiče nejen z Citic, ale i Bukovan, Březové, Sokolova, Habartova či Šabiny.

„Mateřská škola se nám jako celek velmi povedla. Příchod nové ředitelky Taťjány Malinkovičové byla šťastná volba," tvrdí Sháněl. Zatímco kdysi podle něj bylo do mateřinky přihlášeno 12 dětí a fakticky ji navštěvovala pouhá polovina z nich, nyní není problém naplnit kapacitu 50 dětí a další musejí odmítat.
Obec investovala do zateplení objektu. Celkové náklady byly zhruba tři miliony korun a výrazně pomohla dotace. Ve školce mají spoustu zájmových kroužků a také spoustu plánů.

„Máme plavání, bruslení, výuku hry na flétnu zdarma či základy angličtiny," vyjmenovala Malinkovičová. Ta pracovala 25 let v jedné ze sokolovských školek a říká, že vesnická mateřinka je lepší. Jiní jsou prý i rodiče. Ze začátku vypadalo první patro jako sklad plný plísně.
„Všichni jsme si mákli, poté došlo k nějakým personálním změnám a dnes to funguje," tvrdí energická ředitelka. Podle jejích slov pohoda v pracovním kolektivu znamená pohodu u dětí. Její slova potvrzuje i odpověď jednoho z rodičů v dotazníku, který mateřinka rozdávala, aby věděla, zda něco zlepšit.

„Harvard mezi školkami, doporučuji i ostatním," napsal rodič. To ředitelku potěšilo, avšak neukolébalo. Ihned nastínila plány do budoucna. Objekt školky sousedí s bývalými jeslemi. Tam by chtěla mít ložnici pro děti a tělocvičnu. Výklenek v prostoru by prý mohl patřit pódiu, na které by jednou měsíčně přijeli zahrát dětem ochotníci pohádku. A venku chtějí vybudovat dopravní hřiště, na něž by mohly jezdit i děti z okolních obcí. Jak však zmínila ředitelka, vše je o penězích.
Školku také nově zdobí menší kopec.

„Kopali zde nějaké potrubí. Tak jsem dělníky požádala, zda by nenavezli trochu zeminy do školky na rovnou plochu naší zahrady. Děti tak mohou v zimě bobovat," nastínila ředitelka rychlou realizaci jednoho ze svých nápadů, který nestál nic.

A co chystá obec do budoucna či jaké má problémy? Se sousední elektrárnou vedly Citice v minulosti boje a tvrdá jednání kvůli hluku z upouštějící páry. Nakonec podle starosty dosáhly toho, že se k tomu vedení společnosti postavilo čelem a hluk utichl. Navíc nyní podporují kulturu v obci. A obecní majetek?

„Převzal jsem dědictví a obecní majetek po předcích v hrozném stavu. Nyní mají naše objekty nové fasády, střechy, udělali jsme odvodnění. Na hřbitov vede nový chodník i alej stromů. Tu starou jsme museli pokácet. Stromy byly přestárlé a nebezpečné. Dodělat chceme fasádu na bývalé márnici a také chodníky, silnice nebo parky v obci," vyjmenoval Sháněl.

V obci chce pro občany udržet i poštu. Její zavření by podle Sháněla byla velká ztráta, zvláště pro seniory. To samé mají v plánu s doktorem, který zde slouží lidem 40 let.
„Chtěli bychom do obecních rukou i zdejší kostel, který církev prodala jednomu soukromníkovi. Nám ho bohužel bezúplatně převést nechtěli. Zpočátku jsme tam totiž zkusili udělat půlnoční mši a přišlo na dvě stovky lidí. Nyní je zavřený a chátrá," dodal starosta.