Koncert byl předtočen v pátek 27. listopadu ve Společenském domě Casino v Mariánských Lázních. Na koncertě zazní například krásné Biblické písně Antonína Dvořáka, nebo Ave Maria Franze Schuberta, v podání vynikajícího barytonisty Daniela Klánského a to samozřejmě za doprovodu Západočeského symfonického orchestru Mariánské Lázně, který řídí šéfdirigent Martin Peschík. Koncert má délku trvání 60 minut. Hospic také můžete podpořit jakoukoliv formou. Bude možné zasílat DMS, nebo přímý dar na účet hospice. Jedním z organizátorů se stal také chebský profesor a historik Jakub Formánek. Toho jsme se zeptali na několik otázek.

Jak se podle Vás pandemie koronaviru podepsala nejen na chebské kulturní scéně?

Tak jako v jiných ekonomických segmentech je i kultura oblastí, která byla nemilosrdně zasažena nutnými ekonomickými opatřeními státu. Bohužel v tak bezprecedentní situaci nebylo, není a nebude jiného zbytí. Kultura je oblastí, která je u nás dlouhodobě podfinancovaná, přehlížená a její podporu si musíte opravdu tvrdě odpracovat, ale ve většině stojí toto úsilí za to. Pokud mohu být trochu politický, kulturní obec by měla být ráda, že sedí na ministerském křesle ostřílený Lubomír Zaorálek. Ne všechny jeho kroky schvaluji, ale myslím, že když se podíváme na hodně jeho předchůdců, kultura by na tom byla mnohem hůř. Otázkou také zůstává, jestli potřebné finanční „injekce“ musí nutně být svázány s obrovskou administrativou, jestli by nešlo v tuto chvíli oprostit kulturu (a nejen ji) od zcela zbytečného papírování.

Plánoval jste uspořádat benefiční koncert pro hospic sv. Jiří. Ten se sice uskuteční, ale kvůli pandemii bude mít jinou podobu. Můžete prozradit detaily? Jaké skladby na koncertě zazní? Kde budou moci lidé na koncert koukat?

Koncert se domluvil s panem ředitelem Západočeského symfonického orchestru Milanem Muzikářem již na jaře. Nebudeme si nalhávat, že jsme s alternativou dalších vln nepočítali, ale je mi líto, že nastavené restrikce (které mají mojí plnou podporu) dopadají zrovna na dobu, kdy se má koncert uskutečnit. Zvolili jsme tedy online podobu a to na 6. prosince od 20. hodin. Lidé mohou koncert naladit na televizi ZAK a dále na síti – Facebook, Youtube a odkazy zveřejní knihovna v Chebu, města Cheb, Mariánské Lázně, Tachov. Repertoár je myslím krásný. Zvolili jsme Karla Stamice, Antonína Dvořáka a jeho Biblické písně, Tomasa Albinoniho a Franze Schuberta, který koncert zakončí.

Koncert byl naplánovaný na jaře, proč se koná nyní? Je to kvůli pandemii?

Není to kvůli pandemii, důvodem je předvánoční čas, a protože jsme tak nějak tušili možný vývoj situace, chceme lidem udělat hezký čas - nechat je zapomenout na strasti všedních dní, protože hudba opravdu léčí a to především duši a byli bychom rádi, kdyby přispěli na sbírku s koncertem spojenou.

Co je hlavním cílem konání benefičního koncertu pro hospic?

Kromě kulturního zážitku, kterých máme nyní značně omezené množství to je hlavně finanční pomoc hospici sv. Jiří, který se v době epidemie COVID-19 potýká se značnými finančními problémy. Pokud máme spát v klidu my, že je postaráno o naše nejbližší, přál bych si, aby vedení hospice spalo v klidu s tím, že nemusí neustále řešit peníze.

Jak mohou lidé jinak hospici pomoci? Kromě benefičního koncertu? Mohou zasílat finančního podporu i během roku?

Určitě je možné hospic podporovat během roku. Ať už stálým příkazem na nějakou částku, během mnoha projektů, které hospic organizuje po celý rok či je možné se ptát přímo zaměstnanců hospice, jaké jsou aktuální potřeby.

Na co všechno budou použity finance z dobročinné sbírky?

Není přímo námi, jako organizátory, určeno kam mají peníze jít. Nicméně víme, že půjdou na to nejdůležitější a to jsou provozní náklady a náklady spojené s péčí o klienty hospice.

Vy jste společně s chebskou knihovnou a jejími zaměstnanci každý rok připravoval i zájezdy nejen po České republice. Předpokládám, že i toto jste museli zrušit. Chystáte, nebo chtěli byste toto výletování nějak lidem on-line vynahradit? Nebo je něco takového nereálné?

Nedokážu si úplně v reálu představit, že uděláme výlet online, nicméně myslím, že především paní Mudrová má na rok 2021 něco připraveno. Když epidemie jen trochu povolí, věřím, že i zdravotní stav paní Mudrové umožní opět někam po ČR vyjet. Výlety zrušeny byly, ohlas na zrušení byl velký, lidem tyto aktivity chybí. Sám to vidím na svých veřejných jazykových kurzech pro seniory, kdy absence sociálního kontaktu výrazně omezuje jejich psychickou pohodu. Mám ohlasy na zrušené přednášky. Lidé to berou jako událost, kdy je možné se sejít, protože jinde a jindy k tomu nemají příležitost.

Jak koronavirus ovlivnil Váš život? A jaký máte názor na vládní nařízení, která se teď mění rychlostí blesku?

Nejsem volič ani podporovatel hnutí ANO. Sociálně-demokratické myšlenky jsou mi velmi blízké, ale nejsem ani podporovatel současných představitelů ČSSD, kteří staví své možné vyřazení ze Sněmovny nad svou důstojnost a nad bezpečnost obyvatelstva. Pro vládu mám ale částečné pochopení, jelikož v takové situaci nikdy nebyla. Zásadním problémem ale je, že do nařízení a krize mluví mnoho lidí. Podívejte se na zprávy v Německu, Itálii nebo Francii. Sleduji je. Tam vystoupí předseda vlády, kancléřka, prezident a k nim většinou hlavní hygienik, shrnou, co se má dělat, jaké jsou nové restrikce, co se povoluje atp. a vše probíhá bez překotných změn. Lidé jsou zmateni a já se jim nedivím. V takové situaci je nejdůležitější mít funkční systém. Restrikce nechápu jako zásah do našich svobod, vůbec ne. Jediné co je trošku strašidelné a zní jako z války je používání termínu „zákaz vycházení“ - z toho mrazí, ale opakuji, chápu tento krok jako nutný zásah do našich práv.

Dokážete na pandemii koronaviru najít kladné a negativní stránky? Myslíte, že mohla i něčemu pomoci?

Určitě ano. Pozitiv vidím hodně. Přišli jsme doufám na to, že naše školství funguje jako v dobách Rakousko-Uherska a takto to dál nejde. Přišli jsme na to, že počty mediků jsou strašně nízké. Přišli jsme na to, že nám chybí funkční hygienické stanice, epidemiologů je jak šafránu, armáda nemá řešit protivzdušnou obranu, ale pomáhat jinak a snad jsme také přišli na to, že není možné nechat vládnout menšinou vládu s populistickými „dárečky“ pro společnost. Je to zlá a nebezpečná doba, ale tato poznání beru jako pozitiva – uvědomění si, kde všude máme nedostatky a co asi není úplně dobře. Za největší negata považuji fake news, absenci silného a klidného prezidentského slova obyvatelstvu a vstupování vlivných osobností státu do situace o které nemají nejmenší odbornou znalost.

Jste také pedagogem. Jak si myslíte, že koronavirus a s ním spojené omezení výuky ovlivní do budoucna žáky a studenty? A jaké vidíte klady a zápory na on-line výuce? Myslíte, že lze s touto alternativou počítat i do budoucna?

Nejsem zastáncem myšlenky, že distanční výuka bude mít dopad na znalosti žáků a jedna generace nám „zhloupne“. Za mě platí jednoduchá rovnice – kdo pracuje ve škole, pracuje i doma a kdo nepracuje ve škole, nepracuje doma. Je to prosté. Jediné negativum spatřuji v motivaci, která opravdu může klesat a ne všichni byli připraveni po technické stránce na okamžitý přechod do distanční formy vzdělávání. Výhodou online výuky je, že neučíte žáky zbytečnostem, doufám, že školství dojde k poznání, že současný stav je neudržitelný a redukce učiva a profilace žáka je nutností v moderním světě. Já používám online prostředí po celou dobu, co učím, takže moji žáci asi nebyli úplně překvapeni. Školství si snad také uvědomí, že není nutné mít škálu 1-5, což považuji za omezující a přežité.

Věnujete se především historii. Hledal jste v archívech nebo jiných pramenech, informace o tom, jak se vnímání světa, pokud to vůbec lze někde vyčíst, změnilo po jiných

pandemiích, které v historii lidstvo ochromily?

Nejvíce, podle mého názoru, lidstvo zasáhly epidemie moru ve středověku a poté tropické nemoci 20. století. Jako historik mohu potvrdit, že se lidé chovali dosti podobně. Hledali účinné kroky k tomu, aby dopad minimalizovali – zákazy vycházení, ochranné masky, ekonomickou podporu takzvaně vypnuté ekonomice atp. Neměli k tomu sice moderní zdravotnictví a naše poznatky, ale jak vidíte, v mnohých směrech jsme i my v současnosti dost bezbranní. Jestli se lidstvo poučilo či změnilo své vnímání? To asi po něm vůbec nemůžeme žádat… Bohužel. Přirovnání současné situace k válce není vůbec přehnané, ale poučili jsme se z válečných konfliktů? Ne, a tudíž je nutné neustále opakovat, co je nutné změnit a na co se zaměřit, až tato epidemie bude pod naší kontrolou.

Jak se podle Vás Česko nebo konkrétně Karlovarský kraj změní po pandemii? Myslíte, že budou mít lidé k sobě blíže?

Blíže bych určitě neřekl. Naopak pozoruji zhrubnutí, odcizení a desorientaci lidí. Pokud lidem nebudeme ve veřejném prostoru předkládat relevantní a pochopitelné informace, nebudou přijatá opatření brát vážně. Za velký přešlap městských politických reprezentací beru vánoční trhy. Pokud někdo vyzývá k dodržování opatření, pak nechápu, jak může schvalovat boudičky, kluziště, ruská kola a jiné atrakce. Myslím, že to jeden rok přežijeme bez těchto „radostí“. Situace není opravdu možné brát na lehkou váhu. Považuji to za tak hrubé porušení odpovědnosti vůči občanům, že by ti, kteří se tam stoprocentně nakazí, měli chtít po vedení města odškodnění za poškozené zdraví a finanční újmy spojené s pracovní neschopností. Co se týče kraje, zvolení zastupitelé přešlapují na místě a podle informací, které mám k dispozici, oba dva bloky nehrají úplně čistou hru. Je to smutné, nejsme v situaci, kdy si mají politici vyřizovat své animozity. Jak vidíme, dohoda zatím není a vývojem jsem značně zklamaný. Karlovarský kraj je kraj chudý, přehlížený a troufám si říct, že v rámci republiky i odstrčený. Je nutné, aby do tohoto kraje přicházelo větší množství peněz a aby vedení kraje podpořilo masivně příliv vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. Důležitá je také infrastruktura (dálnice) a hlavně kvalitní politické osobnosti, aby politici přestali bojovat mezi sebou a hleděli na zájmy těch, kteří jim věřili a dali hlasy.

Koncert můžete sledovat on-line ZDE>>>