Nadšený sběratel a fanda hornictví  každým coulem. Jeho panelákový byt připomíná malé muzeum. Mailová adresa začíná slovním spojením veselý horník. Do své vášně vtáhl i manželku se synem. Nyní získal za svou unikátní sbírku hornických uniforem prestižní ocenění Český permon. To uděluje Sdružení hornických a hutnických spolků ČR. V kategorii Hornický folklor si letos odnesl sošku sběratel hornických artefaktů Karel Veselý z Chodova.
Největší sběratelovou chloubou je sbírka zhruba 70 hornických uniforem. Je zcela unikátní a v naší republice nemá obdoby.

Kde jsou podobné uniformy k mání, kde je sháníte?
Sháním je všude možně. Objíždím například starožitnictví. Něco mi přivezli kamarádi z Německa či Polska. Je toho už méně než dřív, staré půdy a stodoly jsou prázdné či přebrané.

Koupením uniformy asi vše nekončí?
Přesně tak. Je ji třeba vyprat, vyžehlit, naleštit knoflíky. Každá z uniforem má také svoje označení. Šachty, doly, spolky. Ke každé z nich také sháním metály nebo i lampy, kahany a tak dále. Někdy se také dá dohromady jedna z několika stejných uniforem. Záleží, v jakém je stavu. Tehdy byly  uniformy strašně vzácné a nosily se jen na poutě či pohřby. Normální horník na ni nedosáhl.

Na jakou hornickou uniformu ve své sbírce jste nejvíce pyšný?
Asi na ty nejstarší z dob Rakouska-Uherska.

Co na vašeho koníčka říká rodina?
Původně jsem měl jen pět, možná deset uniforem. Pak začaly přibývat další a další. Nejdříve mi to žena tolerovala, poté ji to chytlo a dnes jezdí s námi na hornická setkání ve své uniformě. Stejně tak jako náš šestnáctiletý syn. Doslova jsem zblbnul celou rodinu.

Svému koníčku se věnujete dvacet let, proč se o vás dozvídají lidé až nyní?
Neměl jsem v úmyslu někde sbírku ukazovat, byl to takový můj koníček. Dá se říct, že jsem byl utajený sběratel. V roce 2011 mě objevili pánové Hora a Milt z hornického spolku Solles. Na 15. setkání horníků, bylo u nás v Chodově a já se snažil pomoci s výstavou, a tím mě vlastně objevili. Snaží se dělat přesně to, co já. Jde o udržování, oživování a rozvíjení hornických zvyků a tradic. Záchrana a údržba hornických památek a dokumentů, především v chodovském regionu.

Myslíte, že je to s tradicemi bídné?
Za pár let by všichni zapomněli, kdo to horníci vlastně byli. Tohle řemeslo pomalu mizí. Je to vidět i v současné době na problémech dolu Paskov na severní Moravě.

Ve vaší sbírce nechybí ani kameny či dřevěné, krásně vybarvené figurky, značící většinou hornickou profesi. Odkud jsou?
Kameny sbírám od dětství. Figurky z lipového dřeva si vyřezávám sám.

Mimořádná cena Český permon je zvláštním oceněním. Za co se uděluje?
Uděluje se obvykle za zásluhy o povznesení hornických tradic. Výjimečně ji lze udělit i do zahraničí.

Jaké další plány na zachování tradic hornictví plánujete do budoucna?
Chtěl bych vydat knihu, v které by byly ucelené informace o hornických uniformách. Většinou jsem viděl a četl jen výtažky z různých článků nebo brožury a nebylo to ono. Musí tam být mnoho věcí dodaných. Jo a důlní vozík na balkon, ale ten mi už doma neprošel (smích).