Jak jste si užívala první spolupráci s Janem Pachlem?
Užívám si to velmi. Na jedné straně ví přesně, co po vás chce, na straně druhé vás to nechá ztvárnit s určitou tvůrčí svobodou.

Můžete srovnat přístup Marie Poledňákové a Honzy Pachla?
Já režiséry nesrovnávám. Marie je Marie a Honza Pachl je Honza Pachl, Woody Allen je Woody Allen. Co mají Marie a Honza společné, je, a za to jsem šťastná, že mají rádi herce. Je to z nich poznat, člověk se cítí v bezpečí a nebojí se udělat ani tvůrčí nebo netvůrčí chybu.

Je patrný rozdíl v mužském a ženském přístupu k režírování?
Nepracovala jsem jenom s Marií, ale i s Věrou Chytilovou, Alicí Nellis, Zuzanou Zemanovou, Věrou Šimkovou Plívovou. Myslím si, že rozdíl je v tom, že ženy musí být důraznější, aby si jich chlapi v té posádce vůbec všimli, v tom je ten rozdíl. A proto to někdy vypadá, že jsou nervóznější nebo hysteričtější, ale není to tak.

Máte tam scény s dětmi…
Na to bych se vůbec neptala, na scény s dětmi. Já si myslím, že mám velké štěstí, že hraji hodně přísnou babičku, a troufám si říct, že jsem jedna z mála, kterou ve štábu poslouchají, protože se mě bojí. Ne, prosím vás, to berte s nadsázkou. Myslím si, že oba kluci jsou velmi talentovaní. Natáčení filmu je náročná práce a je třeba děti občas nějak zabavit, když už to je pro ně dlouhé a vyčerpávající. Honza Pachl je takový hodnější strejda, kamarád, Marie Poledňáková – na děti taky nekřičela, a přesto z ní měly respekt, byla přísnější. Oba dva s dětmi hodně navazovali kontakt i mimo samotné natáčení.

Scéna z natáčení filmu Ten, kdo tě miloval, na kterou nezapomenete?
Pro mě byl obrovský zážitek na Božím Daru a teď vás zklamu, není to díky Honzovi Pachlovi, ani to není nic uměleckého, ale já jsem po dlouhé době viděla sníh a to bylo boží. To byl fakt dar.

A nějaké předchozí natáčení ve sněhu za sebou už máte?
S Marií. Byli jsme v Harrachově, kde jsme museli prodloužit osmnáctihodinovou směnu na čtyřiadvacetihodinovou, protože nám řekli, že druhý den sníh sleze, a měli pravdu. Tak rozsvítili lampy a skutečně vytvořili dojem podvečera, ve kterém jsme tam lítali s Arnoštem Lustigem, Jiřím Bartoškou a Oldřichem Kaiserem. Olda pořád Marii něco nabízel a byl aktivní a já ho za to nesnášela a obdivovala zároveň. Říkali jsme mu Olda Kaiser Poledňák. Ve filmu Ten, kdo tě miloval to bylo vážně snové – Vánoce, starý kostel, celá ta atmosféra, úžasný pěvecký sbor, se kterým zpívala Jitka Smutná, a Hynek Čermák je dirigoval. Zpívali nádherně, a ještě jak to bylo v době adventu a já jsem skoro nemluvila, jen jsem občas propleskla vnoučata, tak možná to byl nejhezčí zážitek.

Který film Marie Poledňákové máte nejradši?
Já mám asi nejradši Velryby. Já totiž miluji Janu Preissovou, Tomáš Holý tam byl úžasný a celý ten příběh svobodné matky, tak proto asi tyhle.

Vy jste se poprvé seznámily u Líbáš jako Bůh?
Poprvé si mě Marie Poledňáková obsadila do filmu Jak se krotí krokodýli a chtěla si mě vyzkoušet. Já jsem jí četla ze scénáře postavu a ona říká: „Čteš dobře, ale jak bych ti to řekla… ty jsi taková mollová, ale ta postava je durová. Intonace a melodie, všechno je výborné, ale postava musí být durová.“ A to je docela trefné, vždy jsem si na to při natáčení vzpomněla. Není pravda, že nikdy nedovolila, aby to bylo jinak než po jejím. Vždycky říkala: Tak to zkus.

Jak prožíváte Vánoce?
Já vás asi překvapím, ale máme vánoční stromeček, kapra, salát a rodinu. Vánoce jsou pro mne i křesťanským svátkem, není to jenom o jídle.

Takže dodržujete klasické vánoční zvyky i křesťanské zvyky?
Křesťanský vánoční zvyk je mše, kterou dodržuji jenom já a občas se přidá dcera. Pohanský zvyk lití olova děláme všichni, pod mým nátlakem, jen tak pro srandu. Doporučovala bych všem udělat si čas a zajít si na mši otce Halíka k Salvátorovi už během adventu. On říká, že advent je příprava na něco nového, na novou naději. To je úžasné. A nemusíte být úplně věřící, nemusíte věřit v toho fešáka na kříži, ale zima je čas k usebrání se.

Jak byste pozvala diváky na film?
Přijďte se podívat, natočili jsme opravdu skvělý film. Jsme v tom všichni výborní. Je to napínavé, vtipné a magické!