Na druhé místo se po dvou měsících vrátil zpět hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola, který s aktuálním ziskem 48,8% kladných hlasů postoupil z únorového třetího na aktuální druhou pozici.

Naopak jediný zástupce KSČM ve vedení krajů, hejtman Oldřich Bubeníček, se s aktuálním ziskem 48,7% kladných hlasů posunul z únorového druhého na dubnové třetí místo.

Na čtvrté pozici se v dubnu udržel sociálnědemokratický hejtman Středočeského kraje Miloš Petera, s jehož činností je aktuálně spokojeno v souhrnu 37,9% obyvatel Středočeského kraje. Miloš Petera si tak oproti únoru polepšil o jednu desetinu procentního bodu.

Na páté příčce se i přes mírný pokles kladných hlasů drží hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek, a to s aktuálním ziskem v souhrnu 37,3% kladných hlasů.

Na šestém místě setrvává s aktuálním ziskem 36,1% kladných hlasů hejtman Libereckého kraje Martin Půta, který si oproti únoru polepšil o sedm desetin procentního bodu.

I přes mírný pokles kladných hlasů, o jednu desetinu procentního bodu, zaznamenal hejtman Olomouckého kraje Jiří Rozbořil s aktuálním ziskem 31,1% kladných hlasů vzestup z únorové deváté pozice na aktuální sedmé místo.

Na osmé pozici i přes pokles 0,9 procentního bodu setrvává v dubnu hejtman Moravskoslezského kraje Miroslav Novák, který aktuálně získal 30,6% kladných hlasů.

Naopak z únorové sedmé pozice se na aktuální deváté místo propadl s aktuálním ziskem 29,8% kladných hlasů hejtman Plzeňského kraje Václav Šlajs.

Desátou příčku si udržuje s aktuálním ziskem 29,7% kladných hlasů hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.

Hejtman Zlínského kraje Stanislav Mišák, který již dříve avizoval, že se v letošních podzimních krajských volbách o hejtmanský post ucházet nebude, s aktuálním ziskem 23,9% kladných hlasů zůstává na místě jedenáctém.

Nejvyšší představitel Karlovarského kraje Martin Havel pak s aktuálním ziskem 20,2% kladných hlasů setrvává i přes pokles o 2,6 procentního bodu na místě dvanáctém.

Jako odraz ze dna lze vnímat postup z dlouhodobě poslední pozice na aktuálně předposlední, tedy třinácté místo první ženy v čele pražského magistrátu, pražské primátorky Adriany Krnáčové, s aktuálním ziskem 18,6% kladných hlasů. Adriana Krnáčová si tak oproti únoru polepšila o 3,8 procentního bodu, což je největší nárůst ze všech hodnocených představitelů územně samosprávných celků krajů. Zda se v případě A. Krnáčové jedná o kladnou změnu názoru Pražanů na svoji první primátorku, ukáží až další průzkumy.

Na poslední pozici se naopak propadl z únorového předposledního místa s aktuálním ziskem 18,3% kladných hlasů nejvyšší představitel Královéhradeckého kraje Lubomír Franc. Ten pak se ztrátou 4,4 procentního bodu oproti únorovému šetření společnosti SANEP zaznamenal největší ztrátu ze všech představitelů územně samosprávných celků krajů. Tento pokles může souviset mj. se skutečností, že L. Franc v nadcházejících podzimních krajských volbách již nebude lídrem soc. demokracie.

Celkově je znatelný pokles kladných hlasů u většiny sociálnědemokratických hejtmanů, což může souviset s postojem premiéra a předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky k prohranému soudnímu sporu s advokátem Zdeňkem Altnerem, kterému odmítá zaplatit více než tři sta milionů korun.

Jakkoli tento pokles kladného hodnocení většiny sociálnědemokratických hejtmanů nemusí mít zásadní vliv na letošní podzimní krajské volby, nelze tento výkyv nálad obyvatel jednotlivých krajů brát na lehkou váhu.