Trhovkyni Zuzanu Stulíkovou jsme zastihli s jejím přítelem Tadeášem na vánočních trzích, které se tuto neděli opět konaly na statku Bernard v Královském Poříčí. Zuzana se dlouhodobě zabývá výrobou náušnic a dalších šperků z korálků. Nově se ale zaměřila také na pečené čaje. Jak na pečený čaj přišla, jak se ovocná pochutina vůbec vyrábí a jak se potýká s mrazem u stánku zejména na vánočních trzích, kterých je v tomto období přehršel, prozradila Deníku v rozhovoru.


Jak vás vůbec napadlo s výrobou pečených čajů začít?

Na trzích jsem viděla, že je nějaká paní prodávala, malinkou skleničku na jeden čaj asi za 40 Kč, což mi přišlo docela drahé, a už jsem si říkala, že bych nějaký mohla zkusit. V tu dobu přišla mamka s receptem na pečený čaj, tak jsem zkusila nějaký upéct. Dávala jsem je jako dárečky k Vánocům a všichni si je chválili, tak jsem si řekla, že bych je třeba mohla zkusit péct oficiálně.

Jak dopadly první pokusy, provázely je nějaké nezdary?

No, nějaký ten nezdar na začátku se objeví u všeho, člověk musí vychytat mouchy. Hned při prvním pečení mi čaj přebublal pekáč a slušně řečeno ,,mi zaprasil" celou troubu. Dostat připečený čaj z trouby je docela nadlidský úkol. Teď už vím, na co si dávat pozor, ale i tak to člověk občas neuhlídá.

Podle čeho vybíráte ingredience, které do čajů mícháte? Je na to nějaký klíč?

Druhy míchám tak nějak podle toho, co by se k sobě mohlo hodit, a v létě hlavně podle toho, co zrovna zrálo.

Prodej potravin provází spousta legislativních komplikací. Vypořádala jste se s tím?

Zpočátku jsem si myslela, že to bude děsná byrokracie, ale nakonec to tak hrozné nebylo. Vzhledem k tomu, že již mám nějaký ten rok živnostenské oprávnění kvůli korálkům, už jsem si ho zakládat nemusela, jen jsem si nechala připsat další volnou živnost s pečenými čaji. Na začátku jsem psala na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci, kde jsem zjišťovala, co bude zapotřebí, a v podstatě jsem se musela u nich jen nahlásit speciálním formulářem. Paní Zemanové jsem poté poslala návrh etiket a postup, jak čaje vyrábím. Odepsala mi, že není co dodat, a popřála mi hodně štěstí.

Který čaj je váš osobní, nejoblíbenější?

To asi nedokážu říct, každý je jiný. Pokud bych si ale musela vybrat, sáhla bych po nějakém s ananasem, borůvkami nebo višněmi. Zkoušela jsem čaj s rebarborou. Myslela jsem, že to bude trochu úlet, ale nakonec má úspěch. Takže příští rok to bude chtít více rebarbory do zimních zásob.

Je výroba čajů časově náročná? Jak to zvládáte kombinovat se zaměstnáním?

Rozhodně to není práce na hodinku. Odhaduji, že výroba jednoho druhu čaje se pohybuje mezi dvěma až čtyřmi hodinami. Musíte ovoce nasbírat, popřípadě koupit, například ananas nebo pomeranče. Umýt, nakrájet, přidat zbytek ingrediencí, péct, umýt skleničky, nadávkovat do skleniček, udělat etikety, čepičky z látky… a samozřejmě vám zbude nějaké to nádobí na umytí. A jak to zvládám kombinovat s prací? Jsem workoholik a neumím se nudit. Pokud ale pečete více čajů za týden, je to docela vyčerpávající.

A co stánkový prodej, není celý den na mrazu náročný? Máte nějaké triky, jak to vydržet?

V zimě to není na stánku žádný med, to vám řekne každý stánkař. Vozíme s sebou s přítelem plynový teplomet, popř. elektrický fukar, takže se trošku ohřejeme, ale i tak je zima vlezlá. Člověk se musí pořádně obléknout a pak už jen vydržet do konce akce. Dělám čaje a korálky jen při práci, takže jsme na akcích pouze o víkendu. Nedokážu si představit, že bych měla být v zimě denně na stánku. Na trhy mě doprovází můj přítel, který je mi velkou oporou a pomocníkem.