close Deník vděčnosti info Zdroj: Deník zoom_in Deník vděčnostiOndřej Kaiser z Mostu si už dva a půl roku odpykává trest ve věznici v Plzni a ještě zhruba rok má před sebou. I tak ale nestráví následující vánoční svátky za mřížemi, ale se svými nejbližšími. Byl mu totiž přerušen trest, a tak může na několik dní vězení opustit a užít si nejkrásnější svátky roku se svými čtyřmi dětmi i dalšími blízkými. „Jsem za to moc vděčný,“ neskrývá radost 37letý Kaiser, který dobře ví, jak výjimečnou šanci dostal. Ač je na Borech přes tisíc vězňů, Vánoce stráví doma jen dva z nich.

Kaiser si odpykává trest 40 měsíců. „Dostal jsem ho za neplacení výživného, ublížení na zdraví z nedbalosti při dopravní nehodě a za krádeže,“ říká vězeň, jenž na rozdíl od řady jiných plzeňských odsouzenců nemá rejstřík trestů dlouhý jako spisy od Jiráska. „Je to můj druhý trest. I první byl ale 'natvrdo',“ říká Kaiser. Za mřížemi seká latinu a jako mnoho dalších na Borech pracuje. „Dělám pekaře. Na tom samém místě, co dělal Tomáš Řepka. Už jsem tam přes rok,“ prozrazuje.

Ondřej Kaiser, který si na Borech odpykává trest 40 měsíců, bude na vánoční svátky jako jeden ze dvou vězňů s rodinou. | Video: Deník/Milan Kilián

'Jen' chodit do práce by ale na přerušení trestu nestačilo. „Co dělat, aby ho člověk dostal? Musí dodržovat vnitřní řád věznice, to je základ, poté se musí aktivně zapojovat do chodu oddílu, plnit si svoje povinnosti, chodit řádně do práce, mít platební morálku při splácení závazků, chovat se prostě tak, jak má. Díky pánům vychovatelům a vedení věznice máme dále možnost chodit na extra morální aktivity, což jsou věci, které většinou probíhají mimo věznici, jsou pro město, pro hasiče. Teď nedávno jsme byli vyklízet vytopenou 4. základní školu zde v Plzni. To vše se vám sčítá,“ popisuje Ondřej.

Ten díky svému přístupu už má za sebou vycházky mimo věznici a dokonce i jedno přerušení trestu. To následující tak pro něj bude už druhé. Přerušení trestu navrhuje vychovatel a poté ho řeší odborná komise, která dá buď doporučující či nedoporučující stanovisko. V prvním případě má konečné slovo ředitel věznice. „Přerušení trestu jsou obvykle na tři či pět dní, já budu doma celých pět dní, od 23. do 28. prosince. Jsem velice vděčný, že jsem tuto možnost dostal. Je to výsada, kterou nemá kdejaký odsouzený, člověk musí doopravdy fungovat a pracovat na sobě,“ svěřuje se táta čtyř dětí ve věku od čtyř do sedmnácti let.

Na svátky nepojede daleko, stráví je přímo v Plzni u svého blízkého příbuzného. „Budu tam s jeho dětmi, se svými dětmi, přijede maminka. To, že budu moci trávit vánoční čas s lidmi, které mám rád, je pro mě úplně nejvíc,“ má jasno. Vůbec mu nevadí, že musí při krátkém pobytu na svobodě sekat latinu a nesmí pít alkohol. Těší se na řízek, na návštěvu vánočních trhů i na to, že bude pomáhat při zdobení stromečku. Dárky ale kupovat nebude. „To má na starosti maminka. Já je ale zaplatím, šetřil jsem na ně,“ říká.

Ví, že vrátit se za mříže po pěti dnech na svobodě nebude lehké, ale je přesvědčen, že to zvládne. Pomůže mu i to, že se nevrací do nepřátelského prostředí. „Tady na Borech, což je moje druhá věznice, jsem měl štěstí, že jsem umístěný na dobrém oddílu. Dobrý je nejen kolektiv, ale poprvé jsem zažil i to, že o nás mají vychovatelé zájem, starají se o nás, můžeme se účastnit různých sportovních aktivit, přihlašovat se do různých kurzů a podobně,“ pochvaluje si Kaiser. I tak už se ale po propuštění podle svých slov za mříže nikdy vrátit nechce.