„Chlum Svaté Maří je velké poutní místo. Dříve tu byla škola a zřejmě i pohřební služba. Žili tu probošt s kaplanem," popisuje současný probošt Milan Kučera.

„Kromě kostela zde byly rozsáhlé provozní prostory. Například skladiště a další pracovní zázemí," řekl Kučera.

„Naše proboštství je unikátní také díky tomu, že je kostel propojen s kaplí. Jedná se o duchovní centrum," řekl probošt.

„Poté, co zde byl vybudován kostel, kolem něho vznikla vesnice. Ta pomáhala přežít poutníkům. Po čase získali obyvatelé města status svobodných lidí, už to nebyli nevolníci. Byl tu starosta a probošt, kteří dohlíželi na provoz města," popisuje nejslavnější dobu poutního místa Kučera.

Na popularitě poutního místa se podepsaly historické události v podobě dvou světových válek a následný socialismus.

„Dnes se to tu negativně proměnilo. Dříve tu žilo přes tři tisíce obyvatel a dnes je to pouhých tři sta," posteskl si probošt.

„Samotný význam poutního místa poklesl stejně, jako poklesl mezi lidmi zájem o víru. Už se nejedná o společensky významné místo, jako bylo dřív. Ale dokud sem budou chodit lidi, tak se poutní místo zachová. A až přestanou, tak mi to spadne na hlavu," dodává s úsměvem probošt.

„V minulosti se kolem kostela pohřbívalo. V okolí se našly celé kostry," říká Kučera.

Kdo jsou návštěvníci poutního místa? „Chodí sem hlavně Němci a turisté. Pravými poutníky ve smyslu slova poutník jsou ale ti Němci," vysvětluje probošt. „Poutník je člověk, který vyšel z domu a nastoupil duševní cestu. Svou pouť k Bohu. Ten, kdo je poutník, dává život Bohu. Vykoná cestu k místu, které je nábožensky významné. A pak jsou tu ti turisté, u kterých převažuje kulturní aspekt," sdělil Kučera.

Jak se stane z obyčejného místa poutní místo? „Poutní místo, jako je tady, vzniká zásahem ze strany Boha. Tady se našla soška ve křoví. No a tahle soška se sem několikrát vrátila," vysvětluje Kučera.

„A Chlum Svaté Maří prožil svou nejslavnější dobu v období mezi první a druhou světovou válkou, kdy sem dorazilo i padesát tisíc poutníků za rok," říká probošt Kučera.

„Ale po válce ztratil kraj svého kulturního ducha. Zmizela egerlandština, kroje. Všechno, co dělalo tohle místo oním poutním místem," vysvětluje probošt.

„Ve chvíli, kdy nastal úpadek víry, tak nastal i viditelný úpadek poutního místa. Jsou lidé, kteří žijí v Chlumu Svaté Maří a nebyli se podívat v kostele," říká Kučera.

„Přitom se nejedná jen o místo spjaté s vírou, ale i o místo s rozsáhlým kulturním významem," vysvětluje probošt.

„V neděli se přijde na mši podívat tak dvacet lidí. Mají zájem o to, vidět krásný kostel. Církev dnes musí hrát na kulturní strunu. Umožnit lidem, aby načerpali vnitřní sílu, a podpořit jejich kulturní zájem," vysvětluje současnou situaci probošt.

„Co bude ale dál, to nikdo netuší," posteskl si Kučera.

Kdo byl nejvýznamnější návštěvník v Chlumu Svaté Maří? „Byl tu na návštěvě kardinál Duka a pak přijel i hejtman Havel," vyjmenoval Kučera.

Pokud Chlum Svaté Maří získá finance na opravu části svého areálu, tak by se v budoucnu dalo uvažovat o tom, že by se zde pořádaly výstavy uměleckých děl, ale i výstavy pedagogického rázu, kdy by se z poutního místa stalo kulturní.