A důvod? Kvůli déletrvající zimě začalo kvést najednou hned několik stromů, jejichž pyly dráždí dýchací cesty chronicky nemocných lidí. To je hlavní nevýhoda letošního pozvolného nástupu jara. Naproti tomu zahrádkáři se nemusí bát, že by se růst plodin výrazně zpomalil. Ba naopak, déletrvající mrazy znamenají, že je nyní menší riziko, že by pupeny a rašící rostlinky umrzly.

„I já jsem zaznamenal obavy některých zahrádkářů, kteří si myslí, že když byl nástup jara pomalý, zabrzdí se růst jejich plodin na zahrádce. Každého uklidňuji, že tomu tak není. Vždyť se mohou v těchto dnech sami přesvědčit, že příroda vše, co ztratila, dohání a vše pučí a roste, jak má,“ sdělil pozorovatel počasí v Šindelové Rudolf Kovařík.

Problém by zahrádkářům nastal až teď, když už je vše v běhu a začalo růst. Ale zatím se počasí vyvíjí slibně.

„Přízemní mrazíky se na některých místech mohou objevit, ale je to spíše výjimečné a nestává se to teď pravidelností. Ráno se teploty pohybují kolem 5°C nad nulou a to je pro rostliny příznivé. Přes den se pak teploty dostávají až k 25°C a to potrvá až do neděle, pak teploty trochu klesnou a dostanou se v příštím týdnu už jen na 15°C,“ konstatoval Rudolf Kovařík.

Co se týče stromků a keřů rybízů a angreštů, tam mohou zahrádkáři zaznamenat zpomalení růstu, ale řádově se jedná o jeden týden.

„Příroda pomalejší nástup jara nyní dohání, všechno se zelená, všechno začíná pučet, ale nastávají krušnější chvíle pro alergiky. Protože chce příroda všechno dohnat, začaly najednou kvést břízy, olše, lísky, jívy a mnoho dalších stromů. Ty se mohou bohužel nyní zmixovat, a tak lidé budou v následujících dnech vdechovat pylové směsi, které jim mohou zhoršit dýchací obtíže, a mohou tak více navštěvovat svého alergologa. To je fakt, na který musejí lidé v následujících týdnech myslet. Nejagresivnější je v Karlovarském kraji pyl břízy,“ upozornil Rudolf Kovařík.

Pozor si na pyly rostlin a stromů musejí dát lidé i ve vyšších nadmořských výškách, protože vítr dokáže pylová zrna roznést na vzdálenost několika kilometrů.

„Kýchající lidi tak je možné potkat i na Klínovci, kde by mix pylů nikdo nečekal, ale opak je pravdou. Teď se se slzícíma očima a svědícím nosem můžeme setkat prakticky všude, neutečeme tomu,“ podotkl Rudolf Kovařík.

Pyly rostlin a stromů dráždí nejčastěji oční sliznici a způsobují pak její zánět. Výsledkem je začervenalé bělmo očí a štiplavý pocit v oku. Druhým na řadě je nos, kde pyly dráždí nosní sliznici a způsobují kýchání a alergickou rýmu.

„Lidé, kteří jakýmkoliv druhem alergie trpí, by si v těchto dnech neměli raději ve venkovním prostředí mnout holýma rukama oči nebo nos, protože nejenže tím mohou alergickou reakci zhoršit, ale ještě si tam mohou zavléct další infekci anebo více pylu, který se ze vzduchu na ruce dostal. Je tak třeba si ruce i častěji umývat, aby byly účinky pylů co nejmenší,“ upřesnil Rudolf Kovařík.