Regionální historie je pro Vladimíra Bružeňáka vášní již dlouhá léta. Letos se mu ale podařilo zrealizovat unikátní projekt. Zorganizoval setkání pozůstalých počeských četnících, kteří zahynuli 13. a 14. září 1938 v Habartově a Krajkové, kdy se tam zfanatizovaní henleinovci pokusili o puč. Zároveň tento pátek zahájí výstavu Morový rok, kde bude mimo jiné k vidění množství artefaktů po zesnulých četnících.

Nápad o pátrání po příbuzných četníků se poprvé zrodil už v roce 2008. „Tehdy můj kolega Jiří Převrátil dokázal sehnat první dva pozůstalé po četnících Roubalovi a Křepelovi," vysvětluje Bružeňák. „Ti nám dali poprvé k dispozici několik fotografií a dalších předmětů. Pro současnou výstavu se podařilo vytvořit tablo z takových předmětů ke každému z četníků," pokračuje.

Pátrání po artefaktech i samotných pozůstalých ale nebylo vždy snadné. „Na dceru jednoho z četníků jsem získal kontakt. Delší dobu mě ale z různých důvodů nemohla přijmout. Až po roce mi najednou zavolala a druhý den už mi házela klíče z okna svého domu," popisuje historik. „Zajímavá věc se mi stala i v Nových Kopistech. To byla úplně prázdná vesnička, jen jeden jediný dědeček tam na zahrádce okopával záhonek. Bylo to zrovna u domu s číslem popisným 38. Zkusil jsem ho oslovit a on rozpřáhl ruce a radostně zvolal: „Na tebe jsem čekal 60 let!" Byl to blízký kamarád četníka, který je v té vsi pohřben. Doma měl spoustu jeho fotografií a dalších dokumentů," vypráví Bružeňák.

Už v pátek se tak na vernisáži výstavy v habartovském muzeu setká celkem šest rodin pozůstalých. Čeká je pokládání květin i společná večeře s organizátory. Výstava dále nabídne odraz krize roku 1938 v Karlovarském kraji.

Svou symboliku má i název Morový rok. Odkazuje na Václava Němce, jednoho z nejvýznamnějších regionálních historiků a badatelů. „Název výstavy jsme si vypůjčili z jeho knihy. Ta bohužel před jeho smrtí už vyjít nestihla," upřesnil Bružeňák. Celá akce je zároveň připomenutím 75. výročí uzavření mnichovské dohody. Organizátorem výstavy je občanské sdružení Klub 1938 – Četnická stanice Habersbirk za podpory města Sokolov, města Habartov a MKS Habartov.

Doprovodný program na sobotu a neděli bude převážně v režii Společnosti přátel vojenské historie. V sobotu proběhne ukázka fiktivního boje Fall Grün 1938, neděle bude naopak věnována rekonstrukci skutečné tragické události v Krajkové. V září 1938 zde zemřelo celkem sedm osob. Víkendovou akci zaštiťuje hejtman Karlovarského kraje.

Program akce Pohraničí 1938/2013

20. září, Habartov – Vernisáž výstavy Morový rok v muzeu v Habartově

21. září, Habartov -historické vojenské tábory, výstava bojové techniky

12 hodin – pietní akt – nástup jednotek u pomníku zastřelených četníků

14-15 hodin – ukázka Fall Grün 1938 

16-17 hodin – ukázka Ostrava 1945

21. září, Krajková – 22 hodin – rekonstrukce pochodu henleinovských hord a jejich rozehnání četnickým pohotovostním oddílem

22. září, Krajková - 10 hodin – výstava dobové techniky a zbraní

14 hodin – ukázka Gossengrün 1938 – tragické události v Krajkové

15 hodin – pietní akt u pamětní desky před Obecním úřadem v Krajkové

22. září Bublava – 10 hodin – pietní akt u pomníku padlých četníků

Osedláni koníčkem: Historik sbírá příběhy o zabitých četnících

Vladimír Bružeňák má zálibu v historii. To ale zdaleka nespočívá jen ve čtení knih, které už někdo napsal, nebo sledování televizních dokumentů, které už někdo natočil. Historik a učitel ze Sokolova v rámci zájmu o regionální dějiny otevřel muzeum v Habartově. Účastní se mnoha kostýmovaných akcí a rekonstrukcí dobových událostí. A letos připravil výstavu pojednávající o československé krizi roku 1938 a jejím odrazu v Karlovarském kraji. Díky němu se jí zúčastní i pozůstalí po četnících, kteří v září tohoto osudného roku na Sokolovsku zahynuli při řádění henleinovců. Sháněl je po celé republice v průběhu několika let.

Vztah k regionu

„Dějiny mě bavily v podstatě odjakživa," začíná Bružeňák vyprávění. „Zajímal jsem se o ně už ve škole. Zásadní ale bylo, když jsem se po dokončení vysoké školy vracel zpátky na Sokolovsko. Popravdě se mi nijak zvlášť nechtělo, nevěděl jsem, jak to tu začít mít rád," vysvětluje. „Začal jsem se tedy hlouběji zajímat o dějiny regionu. Když jsem se zorientoval, byl jsem překvapený, jak moc se toho dá vypátrat. To se mi vlastně občas stává dodnes," vykládá historik. „Jak jsem zdejší dějiny postupně poznával, vytvořil jsem si k regionu vztah. Ukázalo mi to jeho lepší, zajímavější stránku," tvrdí.

S kolegy a kamarády založil občanské sdružení Klub 1938 – Četnická stanice Habersbirk. Cílem sdružení je právě propagace bezpečnostních sborů bývalého Československa, především četnictva. Klub vlastní několik četnických uniforem, stejně tak uniformy finanční stráže a národní bezpečnosti nebo dobové civilní kostýmy. To všechno bývá neodmyslitelnou součástí dobových inscenací nebo autentických rekonstrukcí událostí.

Zajímavá setkání

Bružeňákova záliba má ale i další stránky. „Letošní prázdniny jsem zasvětil organizaci výstavy, která je spojená právě s tragickými událostmi roku 1938. V pohraničí na Sokolovsku v září zahynulo sedm osob, především četníků. Chtěl jsem o každém z nich sesbírat dobové materiály – fotografie nebo další dokumenty a artefakty," vysvětluje. S tím bylo spojeno i pátrání po pozůstalých. To někdy nebylo vůbec jednoduché, jindy naopak zajistilo radostná a zajímavá setkání. „První z pozůstalých jsme sehnali už v roce 2008. Další dohledáváme postupně v průběhu let. Například letos v létě jsem navštívil vesničku Nové Kopisty. Bylo tam úplně prázdno, jen jeden dědeček okopával záhonek na zahrádce. Zkusil jsem ho oslovit, a on rozpřáhl ruce a zvolal: „Na tebe jsem čekal 60 let!" Byl to blízký kamarád zabitého četníka," vypráví Bružeňák

Má to smysl

Jedná se tedy o poměrně časově náročný koníček. „Byl jsem dřív zvyklý hodně cestovat po světě. Tohle je zas něco úplně jiného, ale neznamená to, že mě to baví míň," říká historik. „Člověk samozřejmě musí investovat i nějaké finance do benzinu, něco stojí noclehy… Materiály ze zahraničních archivů také bývají zpoplatněny. Jedna fotografie z německého archivu třeba stála i 50 euro," prozradil. „Ale na peníze se tahle záliba nedá přepočítávat. Beru to jako takové poslání. Dělám to z části pro sebe, ale hlavně pro všechny, kdo se o to zajímali, zajímají nebo v budoucnu budou zajímat. Materiály pro ně budou dostupnější, ucelenější," dodal Bružeňák.

Díky Klubu 1938 také v Habartově funguje Muzeum bezpečnostních sborů. To vzniklo jako památka zmíněných incidentů, kdy v habartovské četnické stanici padli čtyři muži a další tři lidé byli zraněni. „Jsou události, na které by se nemělo zapomínat. A habartovská tragédie k nim rozhodně patří," řekl Bružeňák závěrem.

Štěpánka Tupá